Plechový bubínek. Ladislav Mrkvička čte ze slavného románu německého nobelisty Güntera Grasse

12. září 2021

Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo. Oskar, hlavní hrdina Grassova slavného románu Plechový bubínek, toho času pacient psychiatrické léčebny, líčí nevšedním a nekompromisním způsobem zrod totality v prostředí gdaňské maloměšťácké společnosti, aby se přes válku dostal až do období adenaeurovského Německa. V podání Ladislava Mrkvičky poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Účinkuje: Ladislav Mrkvička

Připravila: Pavla Šmolíková

Překlad: Vladimír Kafka

Režie: Michal Pavlík

Natočeno: v roce 1991

Německý spisovatel Günter Grass (1927–2015), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1999), proslul zejména svým románem Plechový bubínek z roku 1959, jenž se řadí ke klíčovým textům evropské poválečné literatury a u nás vyšel v překladu Vladimíra Kafky poprvé v roce 1969. Kniha svou bohatou fabulační invencí a mnohotvárností navazuje na tradice pikareskního románu.

Ladislav Mrkvička při natáčení|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Historicko-satirická freska Plechový bubínek byla prvním Grassovým čistě prozaickým dílem. Svým novým, nečernobílým pohledem na válečné hrůzy zásadně určovala literární reflexi období nacistického, ale i poválečného Německa.

Hlavní postavou a z největší části i vypravěčem rozsáhlého románu je třicetiletý Oskar Matzerath, který jako chovanec léčebného a zaopatřovacího ústavu bubnuje na plechový bubínek, někdejší svou hračku, a takto si vyvolává vzpomínky na svůj dřívější život. Děj se odehrává v celé první polovině 20. století a je rozdělen do tří knih. Oskar prochází řadou bizarních i tragických situací v předválečném i válečném Gdaňsku i v poválečném Německu, dokáže hlasem rozbíjet sklo, získává první milostné zkušenosti.

Čtěte také

Modrá kniha. Listujeme prvním sešitem deníků Jiřího Ortena

Román se stal literární senzací nejen v Německu, ale i ve Francii a USA. Působil jako svého druhu protiklad moralistně laděné německé prózy. Byl přijímán se zájmem, protesty i znepokojením a vykládán nejrůznějším způsobem: jako antihumánní i naopak jako hluboce angažovaný a moralistní.

Dvanáctidílnou četbu na pokračování z překladu Vladimíra Kafky připravila Pavla Šmolíková. V režii Michala Pavlíka účinkuje Ladislav Mrkvička. Pořad byl natočen v r. 1991.

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura