PLATO na jatkách. Ostravská městská galerie pro současné umění se přestěhovala z hobbymarketu do nových prostor
Ostravská galerie pro současné umění PLATO zahájila s letošním podzimem provoz v nově zrekonstruované budově bývalých jatek. Na co lze v těchto kulturních prostorách narazit? Na to odpoví ředitel městské galerie pro současné umění PLATO – Marek Pokorný, který je také čerstvým držitelem ceny Ministerstva kultury za výtvarné umění.
Po šesti letech dočasných působišť získává galerie současného umění PLATO zázemí srovnatelné s evropským standardem. Památkově chráněná budova bývalých jatek se stává po bývalém obchodě s textilem a bývalém hobbymarketu třetím sídlem městské organizace od jejího založení. Svou činnost v něm PLATO zahájilo 21. září 2022. Nové galerijní prostory otevřela skupinová výstava Optimalizované bajky o dobrém životě. Kurátory jsou Daniela a Linda Dostálkovy a Marek Pokorný. Výstava opírající se o žánr bajky pojednává o tom, jak vést dobrý život, a zcela symbolicky zahajuje novou etapu fungování galerie.
Marek Pokorný se stal ředitelem platformy PLATO v roce 2013, kdy celý projekt začínal jako tříletý grant. Díky Markovi Pokornému se z projektu postupně stala instituce s evropským renomé a náročnou mezinárodní dramaturgií. Za jeho významnou kritickou, kurátorskou a manažerskou činnost v oblasti současného umění udělila porota Markovi Pokornému letošní Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
