Plašit ptáky aneb Mrně s předstihem

29. leden 2010

Bratr psychiatr má rád tvrdá fakta a nezesměšňuje se ničím, co není podloženo vědecky. Tvrdí, že existuje poměrně solidní výzkum vztahu dětské inteligence a hudby. Mrně, které poslouchá muziku, smete v testech své hudebně zanedbané vrstevníky jako lavina. Nejúčinnější prý je Mozart, speciálně pak dílko číslo 488 Koechlova seznamu. Bratr mi dal zmíněné cédéčko darem. Nejsem si jista, co tím myslel. Nevěřím, že se v mém věku dá něco dohnat, nejde ani ucpat odtok IQ valem unikajícího, ale pouštím si skladbičku pilně. Co kdyby. Právě ji poslouchám z počítače, na kterém tento fejeton píšu. Je na vás, abyste posoudili výsledek.

Šla jsem horskou vískou, která působila dojmem, že ji sem Boží ruka upustila někdy za Rakouska-Uherska. V lukách se krčily doškové chaloupky. Záhonky brambor nebo hrachu, floxy, růže, slepice a mák. A v každé zahrádce se cosi blyskotalo - vidím, že téma svádí k archaismům! - a mihotala se tam oslepivá zář. Zpět k dnešní češtině: všude visela z větví cédéčka. Plnila roli strašáků ze dvou košťat, navlečených do kabátu po dědovi, pro větší efekt s kloboukem na chybějící hlavě. Neboť pokrok se nedá zastavit.

A teď, neboť IQ mi poslechem Mozarta závratně stoupá, položím pár bystrých otázek: Chtěli vynálezci CD vynalézt plašidlo ptáků? Ne! Skládal Mozart s úmyslem bystřit rozoumky budoucích dětí? Nedejte se vysmát! Mezi našimi úmysly a jejich dopady je chaos a nedoufejme, že ho chápeme.

Bylo nebylo. Král vyslal mladého posla se spěšným dopisem do města v dálce tisíc mil. Hoch se své role ujal s odpovědností i pýchou. Denně si musel vyprosit jídlo a nocleh v mnoha vsích té země. Někde ho pohostili štědře, někde ho aspoň nechali přespat a jinde na něj rovnou štvali psy. Dopis byl prázdný list papíru. Král si jen testoval, které vsi jsou mu oddané natolik, že si váží jeho posla, aby věděl, s kým lze v příští válce počítat.

Kdoví, k čemu jsme tu my. Sloužíme cílům, o kterých nemáme ani páru. Třeba se za tisíc let zjistí, že říkanka, kterou jsem napsala v páté třídě, je to pravé a jediné heslo otvírající brány paralelních vesmírů. Kdežto po žvejkačce, kterou jsem včera plivla z mostu, zmutuje za pár set let celá vodní říše a sardinky dostanou vzteklinu.

Neseme nějaké poselství, nebo jenom prázdný papír? Možná na tom ani nezáleží. Cédéčka s Mozartem neplaší ptáky o nic lépe než ta prázdná. Už je to nějaké moc chytré, raději toho Mozarta vypínám.

autor: Daniela Fischerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.