Plaisirs Illuminés

(…) Vedle Sándora Veresse a Francisca Colla je třetím hlavním autorem desky Alberto Ginastera, argentinský tvůrce, který zemřel v roce 1983. Navazoval na jihoamerický folklór a hlásil se v evropské hudbě zejména ke Stravinskému a Bartókovi. K Bartókovi zejména proto, jak osobitě přetavil podněty z maďarské lidové hudby do svého vlastního imaginárního folklorismu. Ginasterovo Concerto per corde (Koncert pro smyčce z roku 1966) je verzí jeho o deset let staršího 2. smyčcového kvartetu. Je to hudba expresivnější, ale ještě víc nás asi zaujme, že je to hudba s mimořádně silným virtuózním nábojem, který Camerata Bern s Patricií Kopatchinskou předává naprosto famózním způsobem: Album (na kterém je také hudba Györgyho Kurtága a Györgyho Ligetiho, proslulých autorů 20. století, žáků Sándora Verésse a tedy v něčem i pokračovatelů Bély Bartóka) Ginasterova skladba zdobí. (…)

Nahrávka vyšla u labelu Alpha.