Pivo, Komenský, loupáky i krteček. Jaký osud čeká ostrůvky české kultury v Berlíně?

Veganská bistra, kulinární speciality, typické kavárny, oděvní návrhy z celého světa nebo mural art. Tohle všechno německá metropole nabízí. Ale také zde najdete místa, na kterých seženete třeba hrubou mouku, krtečka, pravé makové koláče nebo se seznámíte se staročeskými zvyky z 18. století. Jeden z výrazných zdejších českých patriotů, Luděk Pachl, si před deseti lety v centru Prenzlauerbergu otevřel prodejnu, ve které se dala sehnat slivovice, dřevěné hračky, proslulé oříškové oplatky nebo figurky Hurvínka či krtečka. Svou oázu exkluzivního zboží pojmenoval Tuzex a mezi zdejšími Čechy se stala pověstná.

Naučíme Berlíňany pít české pivo

Před rokem Pachl otevřel další místo, které má co do činění s Českem – hospodu, tentokrát v severní čtvrti Pankow. A právě v ní se rozhodl Berlíňany něco českého naučit. Správně pít dobré pivo.

Prager Frühling - berlínská pivnice|foto:archiv Prager Frühling

„Já si říkám, že moje mise jakožto pivní misionář bude ještě dlouhá. Naučit lidi konzumovat český pivo a pivo vůbec. Oni jsou opravdu barbaři. Jsou tam už světlý zítřky, ale přelévání piva ze sklenice do sklenice je na denním pořádku. To je musím skoro praštit přes ruku a vysvětlovat jim, že tohle dělá poslední žebrák na nádraží, že tohle je v Česku prostě nemyslitelný,“ vysvětluje svůj záměr Luděk Pachl. Hospodu pojmenoval Pražské jaro 1968 a pro letošní osmičková výročí se stala jedním z center zdejších oslav Čechů. Nedávno navíc otevřel rekreační a kempingové místo Malá Vltava, 50 kilometrů severovýchodně od Berlína, kde servíruje české speciality, guláš nebo utopence.

České kořeny Rixdorfu pomalu vymírají

A zatímco Luděk Pachl si své zájemce o orosený odkaz z Česka úspěšně buduje, na druhé straně Berlína se potýkají s opačným problémem. Právě tady v době po třicetileté válce, kdy Berlín ztratil víc jak polovinu obyvatel, vznikla ryze česká vesnice Rixdorf. Nachází se v dnešní čtvrti Neukölln a najdete v ní malebné domečky s velkými zahradami, českou architekturu a ulice se jmenují po Janu Husovi nebo Janu Amosu Komenském, dodržují se tu české tradice a každoročně se zpívají koledy. Ale jak říká Stefan Butt, hlavní archivář Muzea České vesnice, samotný odkaz k Česku je v současnosti více jak ohrožen: „Myslím si, že to nebude už dlouho trvat a česká tradice se tady ztratí. Především proto, že u mladých lidí životní styl úplně změnil. A dalším faktorem je velký každodenní nátlak ze strany realitních kanceláří, protože tahle oblast je v podstatě uprostřed velkoměsta.“

V Rixdorfu najdete malebné domečky s velkými zahradami, českou architekturu a ulice se jmenují po Janu Husovi nebo Janu Amosu Komenském.|foto:Český rozhlas

Čechů sem kdysi přišlo na 300 a v současnosti zde žije zhruba 60 osob. Na zvoncích u starobylých domků stále naleznete i česká příjmení jako Motl nebo Coufal. Z celkem 9 dvojdomků jich je ještě šest v rukou skutečných potomků těchto uprchlíků z Čech. Češtinu tady už nikde neuslyšíte. „V roce 1940 zemřely poslední dvě ženy, které mluvily česky. My jsme se tady pokusili pro obyvatele české vesnice udělat jazykový kurz, aby se naučili aspoň základy češtiny, ale bohužel to nakonec všichni, včetně mě, vzdali,“ konstatuje Stefan Butt.

Chleby i rohlíky jdou na dračku

V minulém roce ve východní části Berlína v Schöneweide nově vznikla staročeská pekárna, která dnes v německé metropoli prostřednictvím buchet, koláčů nebo loupáků křísí českou tradici 19. století. „Ten nápad vznikl tak, že jsme začali na trhu prodávat buchty a lidi se pak začali ptát na koláče. Tak jsme začali vozit koláče. A pak zase lidi přišli, jestli nemáme i housky nebo kmínový chleba,“ vzpomíná majitel Michal Petrovič na začátky, které nakonec vedly k otevření pekárny.

„Začali jsme na trhu prodávat buchty a lidi se začali ptát na koláče, tak jsme začali prodávat koláče a lidi se začali ptát na rohlíky,“ vzponímá na začátky české pekárny Michal Petrovič.|foto:Veronika Vlachová, Český rozhlas, Český rozhlas

České odkazy z minulosti jsou v Berlíně stále ještě patrné. Některé se pomalu vytrácejí a jiné zase získávají novou podobu. Jako třeba ČSA bar, luxusní koktejlový bar v centru živelného Friedrichshainu. Dodnes se pyšní interiérem z 50. let v retro stylu. Právě zde totiž měly Československé aerolinky svou tehdejší základnu a název ČSA je tu už léta zachován, i když už hostí zcela jinou klientelu.

Poslechněte si celé ArtCafé, jehož hostkami byly slovenské hudebnice Katarzia a Leto s Monikou a kde hrála jejich hudba.