Brutalismus přežije! Budovu české ambasády v Berlíně čeká rekonstrukce za stovky miliónů

Před téměř čtyřiceti lety patřila budova Československé ambasády mezi nejmodernější stavby v centru Berlína. Dnes je to jedna z mála staveb nedaleko Postupimského náměstí, které ještě zažily éru berlínské zdi. Pro svůj brutalistický styl se i někdy přezdívá vesmírná loď uprostřed města.

Kvůli zastaralým technickým parametrům, které vytahují ze státní pokladny zhruba deset miliónů ročně, je často kritizována. Nedávno se ale o díle architektů Věry a Vladimíra Machoninových po mnoha letech jednání rozhodlo: dojde k jeho modernizaci.

„Ten proces měl svůj vývoj,“ přibližuje souslednost jednání státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí Miloslav Stašek. „Před 15 lety se zvažovala možnost směny této budovy za jinou, která byla nabídnuta z německé strany.“

„Nakonec se od této varianty ustoupilo a někdy v roce 2011 přišla na stůl další možnost získat pozemek v okrajové části Berlína, což v zásadě bylo shledáno jako nevýhodné pro výstavbu nového zastupitelského úřadu. Takže se pozornost přesunula zpět na objekt, který máme.“

Dále vysvětluje důvody, které nakonec vedly k rozhodnutí, že namísto demolice budovy se raději přistoupí k její rekonstrukci: „Hlavní byla ekonomická otázka, vlastně výhodnost rekonstrukce. Zvažovali jsme dvě možnosti: buď zachovat objekt tak, jak je a zmodernizovat interiéry uvnitř, nebo zvážit možnosti kompletní demolice a výstavby zastupitelského úřadu nového na stejném pozemku.“

„Proti této variantě ale hovořila ekonomická náročnost výstavby. Navíc se objekt nachází v památkové zóně. Ambasáda byla také v roce 1978 postavena na tzv. pohyblivých píscích. V podstatě tam bylo i riziko, že když bychom do toho sáhli, náklady by ve finále díky těmto komplikacím z hlediska podloží mohly dosahovat vyšších hodnot než rekonstrukce sama.“

Budova z druhé poloviny sedmdesátých let je postavená v čistokrevném brutalismu, který se i v tomto případě vyznačuje použitým materiálem, tedy betonem, a zajímavými krystalickými tvary. Autorská dvojice Machoninových stojí také za stavbou budovy Kotvy v Praze a karlovarského hotelu Thermal.

Berlínská ambasáda je ovšem unikátní tím, že si jako jediná z jejich děl zachovala interiéry v nezměněné podobě. Proto je podle Pavla Smětáka, architekta a kurátora výstavy o Machoninových, rozhodnutí o její rekonstrukci pro dějiny české architektury důležité.

„Myslím, že zachovat budovu je určitě správné. Budova má architektonické kvality, obstála po těch letech a stále poutá zájem. Takže proto je to určitě správné rozhodnutí. A teď tady půjde o to, tu budovu zrekonstruovat tak, aby si udržela svůj výraz a dokázala obstát i při změně funkcí, které tam budou navrženy.“

Jako dobrou zprávu vnímá rozhodnutí o rekonstrukci i Christina Frankenberg, dlouholetá zástupkyně ředitele Českého centra v Berlíně: „Všichni pracovníci Českého centra zastáváme názor, že je to architektonicky cenná a zajímavá budova, která by se měla zachovat. A máme radost, že padlo toto rozhodnutí.“

Posmrtný život berlínského krematoria. Ze smuteční síně je koncertní sál, z márnice kino a designový bar

• Upravit
• Smazat

Před dvěma lety se krematorium Berlin-Wedding oprostilo od své morbidní historie a prošlo transformací v projekt Silent Green, největší alternativní kulturní centrum na severu Berlína. Dnes hostí semináře, filmové festivaly i koncerty a příští rok se po dlouhých opravách otevřou i podzemní prostory.

Zároveň ale podotýká, že zprávy o modernizaci kanceláří četla doposud jen z médií: „Čekáme na poslední potvrzení vlády. Já osobně k tomu žádné oficiální informace nemám. A bez oficiálních informací taky nebudeme hledat náhradní prostory.“

V 70. letech, kdy se budova postupně rodila v návrzích dvojice architektů Machoninových, bylo také běžné, že součástí návrhů byly i interiéry. Nejinak je tomu i v případě české ambasády. Jak potvrzuje Miloslav Stašek, ty by měly být i po náročné rekonstrukci zachovány.

„Rekonstrukce by se měla týkat primárně interiéru, protože design budovy by měl být zachován tak, jak je. V přízemí a v prvním patře by se měly obnovit původní retro prvky. U interiéru ve druhém a třetím patře by mělo dojít k modernizaci prostor, kde by měl sídlit zastupitelský úřad. Ve čtvrtém a pátém patře by mělo dojít k modernizaci bytů. V posledním šestém patře je pak zvažovaná výstavba reprezentačních prostor. “

Co by ovšem mělo projít velkou opravou, je zastaralá technická stránka budovy. „Ve druhé polovině sedmdesátých let se stavělo jinak. Budova měla svou funkcí ten luxus si dovolit vyšší náklady na provoz. Tehdy bylo jinak koncipováno vytápění nebo vzduchotechnika,“ vysvětluje Směták.

„Za těch čtyřicet let provozu se po technické stránce nic nezměnilo. Ovšem normy a nároky tepelně technické jsou dnes jinde. Takže je jasné, že po těchto stránkách tato budova dnes již nevyhoví.“

Velvyslanectví České republiky v Berlíně|foto: Veronika Vlachová

Christina Frankenberg, která v prostorách budovy z dílny Machoninových pracuje od počátku velkého přesunu Českého centra, má podobné výhrady:

Někdy jen tak zazvoním u dveří, jindy posílám dopisy, popisuje své expedice za zapadlými architektonickými klenoty Adam Štěch

• Upravit
• Smazat

Před půl rokem vydalo německé nakladatelství Gestalten výpravnou publikaci Inside Utopia představující vizionářské interiéry a futuristické domy druhé poloviny 20. století ze všech koutů světa. Na různých kontinentech teď knihu najdete v obchodech nebo galeriích. Její obsah je z velké části dílem teoretika designu Adama Štěcha.

„Mínusy budovy jsou vlastně technické: provoz celé budovy je dnes už hrozně drahý. Také celá vzduchotepelná technika je zastaralá. Cítíme, že jsou tady jednoduchá okna, takže když je venku horko, tak je tady taky brzo horko. A když je venku zima, tak se zima dostává velice rychle do budovy. Topení neodpovídá standardům dnešní doby.“

Na otázku, k jak velkým zásahům ve skutečnosti dojde, odpovídá státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí, Miloslav Stašek:

„Hlavní vstup, hala a první patro, to jsou prezentační prostory, takže tam retro styl zůstane zachován, jenom se zmodernizují některé technické prvky a interiér se zrestauruje. Budeme chtít zmodernizovat prostor, ve kterém se nachází zastupitelský úřad, což je druhé a třetí patro.“

„Z důvodu, že ten objekt je v hodně špatném stavu a že ho v dnešní době využíváme z pouhé třetiny – protože čtvrté až šesté patro je ve velmi špatném technickém stavu – jsme byli nucení v průběhu času našim zaměstnancům najít nějaké jiné ubytování mimo zastupitelský úřad,“ pokračuje Stašek.

„Takže v těch posledních patrech by měly vzniknout bytové prostory, moderní bydlení pro naše zaměstnance. V konečném důsledku dojde i k úspoře za nájmy, které teď musíme platit.“

Náklady na celkovou rekonstrukci jsou doposud odhadovány něco málo přes půl miliardy korun. Celkový rozpočet se ale ještě rozroste o dalších 200 milionů za nájmy po dobu pěti let, během kterých bude velvyslanectví i České centrum fungovat v provizorních podmínkách.

Projektové práce by měly odstartovat již příští rok, ale k praktickým krokům, jako je například vystěhování úřadu, by mělo dojít, jak dodává Stašek, až o něco později. „Reálná doba zahájení výstavby, respektive rekonstrukce je rok 2021.“

Rozhodnutí o zachování budovy České ambasády v Berlíně bylo podepřeno především ekonomickými důvody, ale pro českou architekturu to bude i v budoucnosti zajímavá vizitka toho, že i během socialismu tehdejší Československo dokázalo vytvořit dílo západního vlivu.