Berlín nabíjí, ale umí být i depresivní. A nesmí tě pohltit, shodují se čeští umělci

20. únor 2018

Proč si za cíl studií nebo praxe vybrat právě Berlín? Jak se německá metropole mění a co si  z ní Češi přivážejí? Ptali jsme se filmového producenta Tomáše Vacha a výtvarníka Prokopa Bartoníčka, na telefonu byla i Petra Hermanová z kapely Fiordmoss.

Filmový producent Tomáš Vach se nedávno vrátil z Rotterdam Lab, kde zastupoval Českou republiku. V lednu dokončil krátký film Neptun a v současné době připravuje dva celovečerní filmy s režisérem Vladimírem Michálkem - Ztracení Andělé a Benzina Dehtov. Město Berlín hraje v jeho úspěšné kariéře významnou roli. Nejenže tam studoval, ale potkal se zde se Štěpánem Altrichterem, se kterým poté produkoval snímky Did Michael Knight End the Cold War? (2009) a cenami ověnčený snímek Schmitke (2015).

Tomáš Vach a Prokop Bartoníček

Čtěte takéSchmitke je film, který nesmí fungovat jen intelektuálně

Čtěte takéProkop Bartoníček: Strojová meditace nad tříděním oblázků

Prokop Bartoníček vede pražské kulturní centrum Ex Post a v prosinci se vrátil z Tokya s cenou od japonského ministra kultury, vědy a techniky, kterou získal spolu s berlínským kolegou za instalaci Jller. Před 10 lety získal Bartoníček stáž na prestižní Universität der Künste Berlin, kde studoval u profesora Joachima Sautera a otevřel si tím cestu k berlínským umělcům. Oba dva se do Berlína dodnes vracejí, Tomáše Vacha můžete aktuálně potkat na právě probíhajícím 68. ročníku Berlinále.

Studovat v Berlíně stojí za to

Berlinale blog. Na českou účast můžeme být hrdí díky filmu Až přijde válka

Z filmu Až přijde válka

Slovenská domobrana, český režisér. Znepokojivý dokument Jana Geberta, uváděný na 68. ročníku filmového festivalu Berlinale, pojednává o mimořádně aktuálním evropském tématu.

Pro Prokopa Bartoníčka, absolventa ateliéru sochařství profesora Jiřího Beránka na pražské UMPRUM, byl Berlín jasnou volbou kvůli již zmíněnému profesorovi Sauterovi: “Když jsem se hlásil na Erasmus, vyplnil jsem pouze jedno políčko ze tří možných. Na jinou univerzitu jsem nechtěl, ostatní dvě políčka jsem proškrtal.” A této zkušenosti nelituje. Na škole se setkal s daleko větší konkurencí, která každého nutí být co nejlepší. Talentů je v Německu tolik, že o sobě ani nemusejí všichni vědět. “Není to jako u nás, kde je pár dobrých lidí, kteří jsou glorifikovaní, a zbytek se nechytne. V Německu je větší píle," připomíná Bartoníček. Navíc si podle něj němečtí profesoři opravdu vyhradí čas na své studenty, kteří za to k projektům přistupují zodpovědně. Rozdíl vidí Bartoníček i v tom, že se na německých univerzitách nešetří na pracovním materiálu pro studenty.

Dát přednost Berlínu před Mnichovem, tak se rozhodl Tomáš Vach po setkání se Štěpánem Altrichterem, který v hlavním městě Německa žije. Tomáš Vach si z Berlína odnesl zkušenost, že i studenti chtějí svůj projekt odevzdat jako perfektní. Snímek Schmitke získal mimo jiné Českého lva za zvuk, právě během jeho natáčení chtěli jako studenti zaujmout něčím mimořádným. “Profesor Schneider za námi přijel až z Hamburku, protože ho strhl náš zájem udělat něco lepšího. Na to nikdy nezapomenu!”

Město má v sobě obrovskou kreativní energii, ale umí být i depresivní

Berghain, berlínská Mekka taneční hudby přístupná jen vyvoleným. Dovoleno je vše, ale opovažte se fotit

Kultovní berlínský klub Berghain

Sláva, prestiž i popularita kultovního berlínského klubu každým rokem stoupají, ovšem jeho osud i původní účel jsou nyní vlivem turistů v nebezpečí. Co stojí za jeho slávou a jak se dostat mezi vybrané hosty, kteří budou vpuštěni dovnitř? Reportáž z místa natočila Veronika Vlachová.

Oba dva ale přiznávají i ambivalentní vztah k Berlínu. Rádi se do Berlína vracejí, třeba jen na víkend, ovšem ani jeden z nich nevzpomíná rád na zimní období. “To město má v sobě obrovskou kreativní energii, tvůrčí podhoubí. Kulturně je to jedna z vrcholných metropolí světa. Nicméně Berlín umí být i hodně depresivní,” popisuje Vach. Prokop Bartoníček k tomu doplňuje své zkušenosti: “Berlín umí být krásný a kouzelný přes léto kvůli všem těm parkům, grilovačkám, vodním kanálům a jezerům, ale v zimě je rozhodně přívětivější Praha.” Tím, že po vybombardování Německa byla po válce většina domů postavena narychlo, městu chybí přirozená historie, výhledy a horizonty. “Akorát vylézáš a zalézáš do metra a nevidíš dál než na první barák,” přirovnává Bartoníček. “Ze začátku jsem skoro nikam nepřišel včas. Bylo těžké se adaptovat na ty rozměry města, dojíždění,” přidává Vach.

Na Berlínu ale oba shodně obdivují různorodost nabídky kulturních akcí, která výrazně převyšuje časové možnosti Berlíňanů. Člověk si musí zvyknout na to, že je třeba si vybírat. “Je to jako s ohněm. Berlín tě nesmí pohltit. To město musí sloužit mně, ne já jemu. V Praze jsme rádi, když se večer někde něco děje. V Berlíně dostanu chuť na rockový koncert a na výběr mám hned tři fantastické možnosti,” popisuje Bartoníček.

V Berlíně se žije skromně, ale pospolu

Čtěte také„Vybojovali jsme Tempelhof pro lidi, na bývalém letišti můžete dělat, co chcete,“ říká Berlíňanka

Tomáš Vach přirovnává současný vývoj Berlína k New Yorku. Mladí lidé nemají dostatek peněz, aby mohli v hlavním městě Německa žít. “Prostor na to si ušetřit je minimální, a to město požírá samo sebe.” V západní Evropě je také mnohem běžnější, že u významných firem se za praxi neplatí a i to zhoršuje finanční situaci mladým lidem. Když se studenti na praxi vydávají, doporučuje Tomáš Vach mířit co nejvýš, do těch nejzajímavějších firem, aby zkušeností z pobytu nabrali co nejvíc.

Kromě toho Vach s Bartoníčkem vyzývají mladé, aby do Německa na stáž vážně vyjeli a rozšířili si tím své obzory. “Je to to nejlepší, co pro svou budoucnost můžete udělat. Vytrhnout se ze všeho tady a zkusit se postavit na vlastní nohy,” apeluje Bartoníček. Berlín je kosmopolitní město a mluvit německy je spíš výhoda než podmínka.

A co by si Češi měli z Berlína přivézt za zkušenost? Komunitní život. “V Berlíně jsem si zvyknul, že se tam hodně sdílí, sousedé se zvou navzájem na večeře, kamarádi se vídají častěji než my v Čechách. To byl pocit, který jsem si chtěl z Německa přinést domů,” dodává Vach. “Komunitní přístup k životu měl na mě určitě vliv i v Čechách. Pustit se do něčeho společně, něco sdílet. Lidé tam žijí skromněji než my v Čechách, ale žijí pospolu,” vzpomíná Bartoníček.

Celý záznam pořadu včetně  hudby podle výběru Martina Starého si můžete poslechnout zde.

Spustit audio

Související