Pivní kvasinky jako modelový organismus
Pivní kvasinky nám daly nejen oblíbený zlatavý mok, ale slouží i jako významný modelový organismus mikrobiologům a genetikům.
Všichni, kdo mají rádi pivo, asi potvrdí, že zvyšující se teploty zvyšují i chuť na doušek dobře vychlazeného zlatavého moku, ať už světlého nebo tmavého, případně diabetického nebo nealkoholického.
Za všechny vděčíme kvasinkám, jejichž schopností využívali v kvasných procesech naši předkové pravděpodobně už od neolitu, a to jak při vaření piva, tak při kvašení vína nebo pečení chleba.
Nevěděli samozřejmě, že za své výrobky vděčí kvasinkám – v první řadě druhu Saccharomyces cerevisiae. Ty však dnes hrají významnou roli nejen v pivovarnictví, pekařství a v dalších potravinářských oborech, ale slouží v molekulární biologii jako modelový organismus.
Proč jsou k těmto výzkumům tak vhodné? Na to se Jana Olivová zeptala docentky Blanky Janderové z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se kvasinkami zabývá už mnoho let.
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
