Petr Vondřich: Blog Jizerské ticho je jako album plné zajímavých a vzácných známek
„Žijeme v městě, které jsme se ještě nenaučili používat,“ říká o Liberci Petr Vondřich, který tu už sedm let vede blog Jizerské ticho. Soustavně v něm upozorňuje na lidi, kteří se snaží region pod Ještědem svými aktivitami rozhýbat. Do libereckého studia Českého rozhlasu ho pozval David Hamr.
Petr Vondřich se narodil v Jablonci a jako dítě trávil v zimě veškeré víkendy ve stopě. „Všechny trasy v Jizerkách znám nazpaměť. A pamatuju si i to, jak jsme v promrzlých botách čekávali půl hodiny na autobus,“ konstatuje. S Jabloncem a Libercem, které by nejraději spojil v jedno město („jsem zastánce propojování a navíc by se ušetřilo za jednu samosprávu“), si asociuje i roky dospívání a první pracovní zkušenosti. Dnes se v profesním životě věnuje PR.
Čtěte také
Blog Jizerské ticho, jehož název inspirovala čtyřicet let stará foto publikace o Jizerských horách, založil v roce 2013 poté, co se vrátil z pětileté mise v Bělehradě, kde působil na konzulárním oddělení české ambasády. „Samotného mě tam překvapilo, co pro mě znamená domov. Naši mi s sebou dali kalendář s fotkami Siegfrieda Weisse, u kterých jsem se dojímal,“ vzpomíná na autora úzce spjatého s Jizerkami.
Navraťme Liberci věhlas
Dnes jsou v hledáčku Petra Vondřicha lidé, kteří se v libereckém regionu věnují zajímavým kulturním nebo podnikatelským aktivitám. Dříve, inspirovaný podobnou rubrikou v britském magazínu i-D, těmto hostům pokládal jen pár otázek ohledně oblíbených knih nebo hudby. V současné době je blog plný textů a Vondřich ho nově obohatil o podcasty.
Blog je podle něj platforma pro příznivce kmene. „Někdo sbírá známky, já zase lidi. Chci mít ve sbírce každého, kdo je něčím zajímavý. Nedovedu si představit, že bez blogu bych za dotyčným přišel a řekl, že bych si s ním rád povídal. Blog je album, kam si lidi – známky ukládám. Dokud budou existovat lidi, se kterými budu chtít o tom, co dělají mluvit, bude existovat i Jizerské ticho.“
Mezi čtenáře Ticha patří kromě Liberečanů hlavně Pražáci, pro které není problém dojet do Liberce na otočku na kávu nebo oběd do oblíbené restaurace. „Očima Tokia nebo Londýna jsme vlastně část jednoho města,“ odkazuje na hodinovou vzdálenost mezi hlavním městem a Libercem.
Čtěte také
Od roku 2013, kdy Petr Vondřich s blogem začal, se toho podle něj v Liberci hodně změnilo, přesto je toho v tomto pátém největším městě v republice stále dost k objevování. „Žijeme ve městě, které jsme se ještě nenaučili používat tak, jak by si to zasloužilo. Po zkušenostech ze zahraničí jsem patriot, mám to tu rád a o to víc mě mrzí, když si čtu, jaké to tu bylo na začátku 20. století. Bylo by super, kdybychom městu navrátili jeho věhlas.“
Liberecký patriotismus Petra Vondřicha se ukázal i při výběru hudby, všechny skladby, které ve Vizitce zazněly, mají přes své tvůrce anebo texty s Libercem souvislost.
V čem je unikátní Kniha o Jizerských horách od Miroslava Nevrlého? Proč se vyplatí vyrazit z Liberce vlakem do České Lípy a kam o víkendu mizí lidé z libereckých ulic? V čem Petrovi Vondřichovi změnil náhled na život pobyt v Londýně a proč má blog Jizerské ticho podtitul „Pod dlažbou je pláž“? Poslechněte si celou Vizitku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
