Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček

(…) Jurowského nahrávka je možná příliš konzervativní, tempa jsou ospalá a nevzrušivá, přitom právě Čajkovského hudba, byť to zní jako protimluv, ve své době vytvořila naprostou opozici ke konzervativní linii baletní hudby – byla nová, zdravě provokativní, opojně melodická a neobyčejně muzikální. Společnost Pentatone v minulosti Louskáčka už vydala. V této souvislosti je nutno zmínit nahrávku dirigenta Alexandra Vedernikova a Orchestru Velkého divadla v Moskvě. Ta ze srovnání vychází značně lépe, je asertivní, odvážnější v dynamice, přesvědčivější v sólových výkonech i výrazových prostředcích, které evokují pohádkovou atmosféru. Rozhodně nepodezírám dirigenta Jurowského, že by nebyl poučen poslechem předchozích klíčových interpretací. Možná z toho pramení jeho úsudek udělat své vlastní pojetí. Ne všechny momenty se ale v tomto případě dle mého názoru projevily jako vydařené. (…)      

Nahrávka vyšla u vydavatelství Pentatone.