Pearl Bucková: Odpoledne pana Binneye. Tanec

Odpoledne pana Binneye

Pan Binney se rozhodl, že pořídí domů své milované ženě nový sporák, protože ten jejich starý už vypověděl službu. Pan Binney je velice zbožný člověk, a tak se modlí za to, aby jeho vysněný sporák nebyl moc drahý, a aby si ho mohl dovolit. A hlavně, aby udělal radost své milované ženě. Když se tak prochází městem, narazí na veselou ulici plnou přívětivých domů, ze kterých vycházejí krásně oděné dámy. Roztomilé a vlídné úsměvy dam mu učarovaly. Už nemyslí na sporák, ale na šaty. Co takhle růžové? V nových šatech bude jeho žena zrovna tak hezká jako ty rozkošné usměvavé dámy… 

Tanec

Paní Link žije se svou rodinou ve francouzské čtvrti v Šanghaji. Je to spořádaná žena, která je doslova ztělesněním vážnosti a klidu. Věrná jednomu zavalitému muži s přihlouplým úsměvem, svému manželovi. Paní Link miluje svého muže natolik, že mu toleruje dvoření se jiným ženám i jeho noční nepřítomnost. Sama se však jednáním svého muže trápí a upadá do zoufalství. Ta vážená a ctěná osoba, která ji nevěnuje ani špetku pozornosti, to je přeci její milovaný manžel! 

Pearl Bucková

Čtěte také

Od Fixní idey po Odvšivovací stanici. Povídky pěti českých kandidátů na Nobelovu cenu za literaturu

Pearl Bucková se narodila v roce 1892 v rodině presbyteriánského misionáře ve městě Hillsboro. Když jí byly tři měsíce, přestěhovali se s rodinou do Číny. Základní vzdělání pak získala od své matky a od svého konfuciánského vychovatele. V patnácti letech začala studovat v Šanghaji a poté odjela studovat psychologii do USA. Po svých studiích se opět vrátila do Číny, kde pracovala jako učitelka a starala se o svou nemocnou matku. I přesto, že se věnovala studiu v USA, strávila v Číně téměř čtyřicet let. V roce 1917 se provdala zazemědělského experta Johna Lossinga Bucka a pracovala pro něj jako tlumočnice.

Roku 1926 se opět nakrátko vrátila do USA, kde získala akademickou hodnost v literárním oboru na Cornellově univerzitě. V roce 1934 musela s manželem kvůli občanské válce opustit Čínu a vrátit se do USA.

Čtěte také

Dvě povídky polského spisovatele, literárního kritika a malíře Bruno Schulze

Svou literární činnost zahájila psaním povídek pro časopisy, světové slávy ale dosáhla románem Dobrá země z roku 1931, za který získala Pulitzerovu cenu. Díky dokonalé znalosti čínského prostředí mohla věrně vykreslovat obrazy prostého čínského života a čínské kultury. Námětem jejich literárních děl byly často vztahy mezi Východem a Západem, čínsko-japonský konflikt za druhé světové války a také problematika postavení ženy ve světě. Pearl S. Bucková bojovala za práva žen a za rasovou rovnost. Odmítala čínský komunistický režim a propagovala demokracii.