Od Fixní idey po Odvšivovací stanici. Povídky pěti českých kandidátů na Nobelovu cenu za literaturu
Povídky českých kandidátů na Nobelovu cenu – Jaroslava Vrchlického, Aloise Jiráska, Karla Čapka, Vladimíra Holana a Arnošta Lustiga v podání českých herců. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Účinkuje: Oldřich Kaiser
Režie: Jan Lorman
Natočeno: v roce 1977
Alois Jirásek: Svědomí
Pro rozhlas upravil: František Šalé
Účinkují: Drahomíra Kočová, Karel Bartoň a Jan Křapa
Režie: Eva Řehořová
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 1993
Karel Čapek: Ostrov
Účinkují: Josef Kemr a Alexandra Tomanová
Připravila: Dagmar Hubená
Režie: Josef Lédl
Natočeno: v roce 1993
Vladimír Holan: Kolury
Účinkuje: Jan Dvořák
Připravil: Dominik Mačas
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: v plzeňském studiu Českého rozhlasu v roce 2022
Arnošt Lustig: Deník ženy z Odvšivovací stanice
Účinkuje: František Špaček
Připravil: Dominik Mačas
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: v plzeňském studiu Českého rozhlasu v roce 2022
Jaroslav Vrchlický: Fixní idea
Lumírovci – heslo, které si každý z nás pamatuje ze školních lavic. A jako jednu z vůdčích osobností si jistě vybaví Jaroslava Vrchlického. Málokdo už je v české literatuře větší klasik. Na tento post to dopracoval nejen kvalitou svých textů, o které není třeba diskutovat, ale také jejich neuvěřitelným počtem. Jeho dílo čítá přes 270 knih – překlady, poezie, romány, divadelní hry nebo povídky. A právě z povídek vybíráme Vrchlického text nazvaný Fixní idea.
Pro rozhlas ho už v roce 1977 natočil režisér Jan Lorman s Oldřichem Kaiserem. Ukazuje se tu mimo jiné, jak dobře tento zkušený rozhlasový herec zněl na mikrofon už ve svých dvaadvaceti letech.
Alois Jirásek: Svědomí
V povídce Svědomí se ocitáme na podzim roku 1813, krátce po Bitvě u Lipska. Vyčerpaný voják Napoleonovy armády se snaží nalézt místo ke krátkodobému odpočinku a zotavení. Smrt ale přichází bohužel i v momentě, kdy myslíte, že nejhorší věci máte za sebou... Nadčasovou povídku o chybách, které nejdou vzít zpět, nečernobílém pohledu na život a nutném smířením se se sebou samým interpretují v režii Evy Řehořové Drahomíra Kočová, Jan Křapa a Karel Bartoň. Natočeno v roce 1993 v brněnském studiu Českého rozhlasu.
Karel Čapek: Ostrov
Příběh muže, který ztroskotal a zůstal žít na krásném ostrově, přestože měl možnost vrátit se zpět domů. Povídku ze sbírky Zářivé hlubiny a jiné prózy čtou Josef Kemr a Alexandra Tomanová.
Vladimír Holan: Kolury
Slovo kolury rozeznívá fantazii. Neznalého intuitivně směřuje do sfér barevnosti a nezřetelných obrysů. To vše také v lyrických prózách Kolury básníka Vladimíra Holana, chceme-li, najdeme. Jakým překvapením je pak skutečný význam tohoto slova pocházejícího z astronomie a značící deklinační kružnici procházející body rovnodennosti nebo body slunovratu. Sám básník ho ale vidí jinak.
„Když satan letěl do ráje pokoušet Adama a Evu, zanechával ohromné černé čáry na nebi. To jsou kolury,“ píše nakladateli Vlastimilu Vokolkovi do Pardubic, který knížku vydal v lednu 1932 ve své edici Paprsek. „Psal jsem to na podlaze, neměl jsem ani kouteček,“ vzpomínal později na vznik Kolur Holan. „A těch kafí! A pak jsem musel do penzáku.“
Arnošt Lustig: Deník ženy z Odvšivovací stanice
Je podzim 1944 a kola továrny na smrt se otáčí na plné obrátky. Šikovatel Johann Liebchen má v koncentračním táboře Majdanek na starosti dozor nad Odvšivovací stanicí. Při své poslední službě náhodou najde v šatech jedné ze zavražděných židovských žen její deník. Zápisky stejně staré dívky jako je on mu změní život. Změní, ale nezachrání...
Sugestivní povídka Arnošta Lustiga Deník ženy z Odvšivovací stanice z knihy Děštivé poledne je jednou z mnoha próz s tematikou holocaustu, které napsal. Sám byl už jako patnáctiletý poslán do Terezína, poté do Osvětimi a do Buchenwaldu. Podařilo se mu uprchnout z transportu smrti a nacistické běsnění přežil. Jeho prózy vydávají svědectví o utrpení Židů za druhé světové války. Jsou to příběhy obyčejných lidí vržených do soukolí nelidské mašinérie, kde musí čelit nesmírnému vnitřnímu i zevnímu tlaku. Nehrdinové tváří v tvář ďábelskému běsnění.
Související
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.