Pavel Drábek: Košice 1923
Původní rozhlasová hra Košice 1923 od Pavla Drábka sleduje osudy čtyř generací žen, jež jsou pevně svázány s místem, které bylo centrem prvorepublikové československé kultury. Nostalgickou atmosféru starého předválečného světa střídá zběsilé tempo převratné nové doby a společenských pořádků. Konflikt zájmů, snů a činů se vyhrocuje ve chvíli, kdy se koná schůze košického dámského klubu, jemuž předsedá obětavá a tvrdohlavá Margit Grosschmidtová, manželka váženého advokáta.
Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Jakoby se den po dobročinném plese pro veterány a válečné sirotky všechno obrátilo vzhůru nohama a dosud rozumné a poklidné směřování místní radnice pozbylo úcty a důvěry. V zasedací síni je oním rušivým prvkem přední herečka Slovenského národního divadla – Soňa Marien Kozlíková. Divoká, prostořeká a volnomyšlenkářská diva souboru, který se co nevidět přesune do Bratislavy, pěkně od plic řekne každému, co si myslí, a sebevědomě poradí, co má dělat. Věkové rozdíly, odlišné životní zkušenosti a soukromé bolesti náhle rozvíří osobní vzpomínky, které se odehrály právě v Košicích. V národnostně pestrém městě s bohatou historií a kulturou, které se neoprávněně dostalo na „druhou kolej“. O světě „kdysi“ vypráví Regina, přezdívaná stará Dragounka, a poselství pro budoucnost vkládá do mladé dívky Julie.
Komorní rozhlasová hra byla koncipována pro dvě slovenské a dvě české herečky, které jsou zároveň představitelkami odlišných generací. Přestože se opírá o konkrétní historický kontext, soustředí se zejména „na drama čtyř zdánlivě bezvýznamných životů, které ovšem v sobě nesou pomyslné čtyři sloupy tehdejšího i pozdějšího kulturního světa. Osudy tří z těchto žen jsou založeny na skutečných osobách a historické okolnosti jsou pravdivé (Slovenské národní divadlo, Stará radnice, nová poliklinika), jejich setkání je ovšem smyšlené a má vytvořit imaginární svět toho, jaké to mohlo roku 1923 v Košicích být – na prahu starého a nového světa, v centru dění, a zároveň zdánlivě nepodstatně na okraji, v domnělé provincii, v posmívaném ženském spolku, uprostřed všednodenních trivialit. A zatím se tu odehrávaly zásadní žité dějiny jedné velké mezinárodní kulturní éry,“ jak vysvětluje autor.
Struktura textu, navrženého do „symfonie o čtyřech větách“, se pohybuje mezi realismem a melodramem. Hudebně zvuková koncepce hry vychází ze záměrného minimalismu, ve kterém vynikají čtyři odlišné barvy hlasů. Skladby zprvu evokují ozvuky let minulých, ale postupně jsou destruovány tak, až navodí sluchový pocit „obehrané staré gramofonové desky“, který my, současníci, vnímáme spíš s nostalgickým úsměvem. Režisér se skladatelem a zvukovým mistrem tak skrze formální experiment nechávají zaznít silné ženské příběhy z dob, kdy se budoval československý stát.
Pavel Drábek (1974) se v Českém rozhlase představil, společně s Ondřejem Kyasem, jako spoluautor hudebně dramatických děl Everyman čili Kdokoli (2012) a Nissenův korál (2016), poté napsal pohádkovou komedii Princ Mucedorus a princezna Amadina (2017), inspirovanou divadlem Shakespearovy doby, které je těžištěm jeho teatrologické práce. V tvůrčím tandemu s hudebním skladatelem Ondřejem Kyasem působí jako libretista soudobých oper, které uvádí soubor Ensemble Opera Diversa – celovečerní opery Pickelhering 1607 aneb Nový Orfeus z Bohemie, Společná smrt milenců v Šinagawě, Dýňový démon ve vegetariánské restauraci, Ponava (Zmizelé řeky), Čaroděj a jeho sluha a také miniopery. Napsal knihu České pokusy o Shakespeara, v níž se zabývá dějinami českých překladů Shakespeara z let 1782–1922. Od roku 2013 je profesorem dramatu a divadelní praxe na britské University of Hull. S Joshem Overtonem momentálně dokončuje divadelní hru o dějinách ropného průmyslu s názvem Oil: The Story of Mr Five Per Cent and His Seven Sisters.
Osoby a obsazení: Margit Grosschmidtová, předsedající dámského klubu (Gabriela Štefanová), Regina, zvaná stará Dragounka (Zuzana Kronerová), Soňa Marien Kozlíková, herečka SND (Barbora Goldmannová), Julia, košické děvče (Tamara Dikyová)
Dramaturgie: Hana Hložková
Hudba: Ondřej Kyas
Zvukový mistr: Michal Zelinka
Režie: Lukáš Kopecký
Natočeno v brněnském studiu Českéhoo rozhlasu v roce 2019.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
