Paul Plamper: Tacet – Ticho 2

02489885.jpeg

Tereza náhle přestane mluvit. Nemůže, nebo nechce? I tuhle otázku kladou jí i sobě bezradní rodiče, přítel, spolupracovníci a nakonec lékaři, marně se pokoušející ticho prolomit.

Poslouchejte na Vltavě 1. září 2015 ve 21:30. Po odvysílání se hra objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do pondělí 7. září 2015.


Tereza náhle přestane mluvit. Nemůže, nebo nechce? I tuhle otázku kladou jí i sobě bezradní rodiče, přítel, spolupracovníci a nakonec lékaři, marně se pokoušející ticho prolomit. Skutečnost nemění, ale svým jednáním – zoufalým, vyhýbavým i útočným – zásadně vypovídají sami o sobě. Ticho postupně odhaluje podstatu jejich individualit a vztahů, usvědčuje z agresivity, nejistoty či lhostejnosti. A čím déle Tereza mlčení zachovává, tím zřetelněji vyvstávají otázky pátrající po samotném smyslu řeči a lidského společenství.

V latině slovesný tvar „tacet“ znamená „mlčí“; u nás je dnes tento výraz používán především mezi hudebníky, znamená odmlku nástroje či hlasu. Německý dramatik a režisér Paul Plamper dal své hře Tacet podtitul „Ticho 2“, neboť tvoří pokračování tématu ticha, jehož různými podobami se ve své tvorbě zabývá.

S původní autorskou inscenací „Tacet (Ticho 2)“ zvítězil na Prix Europa 2011 v kategorii drama. Předcházející „Ticho 1“ získala v roce 2008 Cenu válečných slepců za rozhlasovou hru.

Do češtiny hru přeložila Zuzana Augustová a jejího nastudování se ujal režisér Aleš Vrzák. Vzhledem ke zkušenosti s realizací současných textů, si byl vědom autentičnosti, kterou si tento typ rozhlasové dramatiky žádá jak ve zvukovém řešení prostředí, tak ve způsobu herecké interpretace. Proto se rozhodl netočit hru ve studiu, ale v prostorách odpovídajících zvukovému prostředí hry – ať už se jednalo o místnost, chodbu, balkón nebo automobil, nalezl vhodné místo v karlínské rozhlasové budově nebo jejím bezprostředním okolí.

Především ale přistoupil k obsazení „ústřední“, němé role dívky Terezy. Tu si „zahrála“ mladá, avšak rozhlasově ostřílená herečka Šárka Vaculíková. Tentokrát však nemohla uplatnit svůj krásný, něžný hlas ani hereckou tvárnost – přesto svouvnímavostí a neuhýbajícím mlčícím pohledem byla zásadním partnerem pro své herecké kolegy – Vilmu Cibulkovou, Igora Bareše, Jana Dolanského, Jana Vondráčka, Pavlu Beretovou a řadu dalších.


Osoby a obsazení: Tereza (Šárka Vaculíková), matka (Vilma Cibulková), otec (Igor Bareš), dr. Dietz (Jan Vondráček), Uli (Jan Dolanský), primář (Zdeněk Maryška), Laura (Lenka Krobotová), Olaf B. (Václav Neužil), Heike (Naděžda Vicenová), žena (Lucie Polišenská), muž (Richard Fiala), oblíbená nepřítelkyně (Pavla Beretová), šéf agentury (Michal Novotný), praktická lékařka (Petra Jungmanová), Herrmann (Hanuš Bor), Artur (Pavel Batěk), šaman (Martin Myšička), sociální pracovnice (Dana Batulková) a další

Režie: Aleš VrzákDramaturgie: Klára NovotnáPřeklad: Zuzana Augustová

Natočeno v roce 2013.