Stanislaw Ignacy Witkiewicz: Šialená lokomotíva

25. říjen 2016

Divoká jízda lokomotivou kde nic a nikdo není tím, čím se zdá. Hra, kterou klasik polského dramatu napsal ve stylu rodokapsové detektivky je zároveň zajímavou filozofickou úvahou.

Vysíláme 24. října ve 21:30 hodin.

Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.

Krajem se řítí lokomotiva ovládaná zločinci. Situace jak z béčkového filmu. Přesto je to výchozí moment jedné z her klasika polské moderní dramatiky Stanislawa Ignaca Witkiewicze. Hra, kterou napsal v roce 1923, skutečně odkazuje na paberbackové detektivky, jejich postupy přitom paroduje a zároveň je zajímavou filozofickou úvahou.

Dva nejvýznamnější zločinci své doby unesou lokomotivu, aniž by měli zcela jasný plán. Chtějí především přivést k absurdní dokonalosti své kriminální ambice v situaci kdy: „všechny sféry zločinu jsou již vytěžené“. V praxi zde Witkiewicz naplnil svou tezi, že „podstata uměleckého díla tkví ve formě a dílo nesmí mít nic společného s reálným životem“.

Stanisław Ignacy Witkiewicz se narodil 24. února 1885 ve Varšavě, Otec, Stanislaw Witkiewicz, pocházel ze šlechtické rodiny žijící v Litvě. Přestože byl samouk, stal se jako malíř významnou osobností polské kultury. V roce 1890 se rodina přestěhovala do městečka Zakopané, nacházejícího se v polských Tatrách. Svého syna se otec rozhodl vychovávat sám, za pomoci přátel. Mezi Witkacyho vychovateli byli například malíři Wladyslaw Ślewiński, Józef Mehoffer nebo Wojciech Kossak.

Svou první divadelní hru Švábi napsal Witkiewicz v osmi letech. V roce 1902 napsal první pokusy o filozofické traktáty O dualismu, a Schopenhauerova filosofie a jeho vztah k předchůdcům. V roce 1903 externě složil maturitní zkoušku a po krátké cestě po Evropě nastoupil na krakovskou Akademii Sztuk Pieknych. Tu však na naléhání otce v roce 1906 opustil.

V letech 1915-1917 sloužil Witkacy v elitním Pavlovském pluku ruské armády – po bitvě u Witonirze byl za statečnost povýšen na poručíka a odměněn řádem Svaté Anny IV. stupně. Během únorové revoluce byl zvolen politickým komisařem. Po návratu do Polska v roce 1918 blízkým oznamuje, že v Rusku vymyslel nové pojetí umění a začíná tvořit. Publikuje teoretické práce Nové formy v malířství a odtud plynoucí neporozumění (1919), Estetické skici (1922), a Divadlo. Úvod do teorie čisté formy v divadle. (1923). Je autorem 36 divadelních her a 1 operetního libreta. Napsal čtyři romány, četné filozofické práce, nespočet článků, a rozporuplně vnímané dílo o polské národní povaze Nemyté duše (napsáno 1936, publ. 1975). V knížce Nikotin, alkohol, kokain, peyotl, morfin, éter. Appendix. (1932) popisuje podrobně své experimenty s omamnými látkami. V roce 1925 založil Formistické divadlo. Je autorem velkého množství výtvarných děl. I v češtině vyšla a v divadlech byla uvedena řada jeho her – například právě Bláznivá lokomotiva, dále Blázen a jeptiška Matka a Ševci. 18. září 1939, den po vstupu sovětských vojsk do Polska, spáchal Witkacy sebevraždu.

Účinkují: Richard Stanke, Juraj Hrčka, Edita Boršová, Jana Wagnerová, Dušan Kaprálik, Zuzana Kyzeková, Tomáš Vravník, Dušan Vaňo, Lena Košická, Tibor Frlajs, Alfréd Swan, Jozef Domonkoš a Roman Matisko

Autor: Stanislaw Ignacy WitkiewiczPřeložila: Barbora ErtlováRozhlasová úprava: Peter PavlacDramaturg: Ján ŠimkoRežie: Laco KerataHudební dramaturgie: Matúš WiedermannZvuk: Peter Daniška

Nastudoval Slovenský rozhlas v roce 2016.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.