Páteční večer s Gabrielou Preissovou
Páteční večer 23. března 2012 na Vltavě bude věnován osobnosti a dílu české spisovatelky a dramatičky Gabriely Preissové (1862–1946), od jejíhož narození letos uplyne 150 let. Připravovaný pořad se pokusí přiblížit osobnost mimořádně talentované autorky, připomene pohnutou historii prvního uvedení jejích dramat a porovná ji s pohledem dnešních divadelníků na její dvě velké tragédie Gazdina roba a Její pastorkyňa.
Se jménem Gabriely Preissové spojujeme především dvě velké tragédie, zachycující ženské osudy v řádu slovácké vesnice: Gazdina roba a Její pastorkyňa. Zdá se neuvěřitelné, že tato vrcholná díla vznikla jako dramatické prvotiny sedmadvacetileté autorky. Obě uvedlo Národní divadlo krátce po sobě, v letech 1889 a 1890. Přestože se okolo jejich premiéry rozpoutaly vášnivé spory, staly se obě hry nepochybnou součástí kánonu české dramatiky a neustále znovu se na jeviště vracejí. Jisté otázky a pochybnosti je však provázejí od jejich vzniku podnes. Nejsou pro inscenátory jen přitažlivé, ale také znepokojivé, jak praví režisér Zdeněk Kaloč, který obě hry inscenoval v různých divadlech mnohokrát.
Připravovaný pořad ČRo3 Vltavy se pokusí zachytit podobu mimořádně talentované dramatičky, připomene pohnutou historii prvního uvedení jejích dramat a porovná ji s pohledem dnešních divadelníků na tuto českou realistickou klasiku. Jaké jsou skutečné scénické kvality her Preissové? Lze je dnes inscenovat v jejich původní podobě? O co se snaží současné úpravy? Jak zacházejí s folklórem a historicko-sociálním pozadím obou her? Odpovědi na tyto otázky jsou možná podobně rozporuplné, jako byly kdysi první reakce na premiéry dramat Gabriely Preissové.
Z autorčiných vzpomínek, korespondence, z dobových kritik, které reagovaly na premiéry jejích her, sestavila páteční večer Lenka Chválová. O komentář prozaického i dramatického díla požádala literární historičku Jaroslavu Janáčkovou a divadelního teoretika Jana Císaře. V režii Markéty Jahodové účinkují Marika Procházková, Lada Jelínková, Hanuš Bor a Jan Hyhlík. Komentář čte Renata Venclová.
Nejposlouchanější
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Jaroslav Hůlka: Láska. Baladický obrázek z brněnské periferie
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
-
Smrt v lese, Já vůl…!, Zrání a další povídky Sherwooda Andersona
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.