Paměť literatury. Návštěva v Památníku národního písemnictví, který se bude stěhovat ze Strahovského kláštera

Miroslav Buriánek a Jiří Kamen ve společnosti Tomáše Pavlíčka, vedoucího Literárního archivu PNP a Petra Kotyka, archiváře a literárního historika a dalších pracovníků Literárního archivu navštívili historická místa v budově kláštera, seznámili se s historií archivu a také s akvizicí, tedy získáváním nového materiálu.

Plán na rozhlasovou návštěvu Literárního archivu Památníku národního písemnictví se zrodil v roce 2014 několik minut po skončení přímého přenosu z výstavy, která se konala v letohrádku Hvězda, o životě a díle Bohumila Hrabala, jehož sté výročí narozenin jsme si ten rok připomínali. Výstavu jsme procházeli s jejími autory Tomášem Pavlíčkem, vedoucím Literární archivu PNP, a Petrem Kotykem, archivářem a literárním historikem. Hvězda patří PNP a Literární archiv pečuje o Hrabalovu pozůstalost. V euforii, která se obvykle dostavuje po konci přímého přenosu, jsme si slíbili, že můžeme natočit pořad o instituci, ve které autoři výstavy působí. Všichni víme, že Literární Archiv PNP desetiletí působí ve Strahovském klášteře.

Jenže v roce 1990 byl klášter vrácen řádu premonstrátů a od té chvíle se Literární archiv chystá na přestěhování. Hodně ze svých prostorů už premonstrátům předal. A přitom archiválií přibylo. PNP se přestěhuje do Petschkovy vily v Praze  6 - Bubenči. Zde budou odborná pracoviště, studovny, výstavní a programové prostory. Stěhují se i archivní materiály do nově adaptovaných depozitárních prostor v Litoměřicích.

Na konci dubna jsem se vydal do Strahovského kláštera, abych si s pány Pavlíčkem a Kotykem ujasnil podobu pořadu. Dohodli jsme se, že Literární archiv představíme v několika zastaveních. Nejdříve vylíčíme jeho historii. Kořeny archivu sahají až do roku 1818, kdy bylo v rámci emancipačních snah české společnosti založeno Národní muzeum, jehož úkolem také bylo shromažďovat vše, „což k národní literatuře a k národní produkci náleží…“ Po mnoha peripetiích byl Literární archiv 1953 přestěhován do zabaveného Strahovského kláštera, kde sídlí do současnosti. Barokní stavbě Strahovského kláštera budeme věnovat historický a uměnovědný exkurs.

Dále se budeme zabývat činností pro archiv asi nejdůležitější, totiž akvizicí, tedy získáváním nového materiálu, jejíž součástí je i jednání s dárci nebo s majiteli těchto materiálů. V  první fázi probíhá evidence získaných materiálů. Poté následují další kroky. V rozhlasovém pořadu bude řeč i o velkých osobnostech české kultury, které v Literárním archivu působily. Představíme i široké spektrum badatelů i publikace, které vznikly na základě jejich studia v Literárním archivu.

O prostoru strahovského kláštera, dějinách stavby a historii s ní spojenou pojedná dr. Miloš Sládek, kurátor. Dr. Tomáš Pavlíček připravil obsáhlý a zevrubný výklad o významu Památníku národního písemnictví a Literárního archivu. Na významné osobnosti, spojené s činností Literárního archivu vzpomínají  kurátorky  dr. Renata Ferklová, Mgr. Yvetta Dörflová, Dorka Lábusová a dr.Růžena Hamanová. O bývalém detašovaném pracovišti Literárního archivu na zámku ve Starých Hradech u Libáně hovoří historik  Karol Bílek. Odborný vhled do zpracování archivních materiálů na příkladu  fondu Edvarda Valenty připravila  Mgr. Hana Taudyová. Prohlídky celého prostoru Literárního aktivu s vysvětlením činnosti  aktivizační se ujal dr. Petr Kotyk.  Do pořadu byly vybrány a začleněny úryvky z knihy Jaroslava Seiferta Všechny krásy světa, a to z kapitoly Tři malé příběhy o knihách.

Nemohu zde vyjmenovávat, jaké poklady jsou uloženy v Literárním archivu. Připomenu alespoň jednu, poměrně nedávnou akvizici, korespondenci básníka J. S. Machara s tehdy ještě politikem, vědcem a vysokoškolským učitelem T. G. Masarykem. Korespondence představuje významné svědectví našich dějinách. Dochovala se i kožená taška, ve kterých byly dopisy uloženy. Ještě pro  letošní vltavské vysílání z této korespondence připravíme cyklus pořadů. 

autoři:Jiří Kamen, Miroslav Buriánek
  • Literatura
  • Reportáž
  • Památník národního písemnictví