Otazníky a vykřičníky Jiřího Franty a Davida Böhma
Jednu ze svých výstav pojmenovali pouze interpunkčními znaménky -?! Oba umělci tím chtěli poukázat na soudobou zaplavenost informacemi, kvůli níž se současné umění z velké části redukuje pouze na umění zaujmout. To však zdaleka neplatí o jejich vlastní tvorbě, která dokáže zaujmout v celém svém širokém spektru, aniž by postrádala patřičnou hloubku.
Otazník a vykřičník pro ně představují momenty vytržení. Mnoho otazníků a vykříčníků se však vznáší i nad jejich vlastní tvorbou, která zahrnuje klasické techniky malby a kresby, ale také performance, videa, prostorové instalace nebo intervence do veřejného prostoru. Jejich tvorba může stejně tak připomínat kresebný deník, grafitti, karikatury, komiks, konceptuální umění, grotesku, sportovní výkony, umění spolupráce, fyzikální experimenty nebo divadelní představení. Často rovněž používají nepříliš klasické prostředky - například gumy závodních motorek, vánkem rozechvělé listoví stromů, rypadlo bagru s upevněnou štětkou mezi zuby, kreslící za pomoci bagristy na stěnu či provazochodce balancujícího s dlouhou tyčí, na jejímž konci jsou opět upevněny štětce. Nadarmo se o nich netraduje, že je pro ně velice důležité překonávání nástrah, prolínání médií, experimentování, dodržování a překračování pravidel, tvůrčí dialog, ironie, vážnost, hravost, věčná nedokončenost…
Setkali se v roce 2006; oba tehdy studovali na Akademii výtvarných umění. David Böhm se narodil 25. února 1982 v Praze, v roce 2009 absolvoval AVU, kde prošel ateliéry dvou Vladimírů – Skrepla a Kokolii; během studia navíc strávil jeden semestr na stáži Faculdade de Belas Artes Universidade do Porto v Portugalsku. Dnes je držitelem ceny Magnesia Litera 2014 za knihu Hlava v hlavě, kterou vytvořil společně s básníkem Ondřejem Buddeusem, jenž byla navíc zvolena nejkrásnější knihou a získala i Zlatou stuhu v kategorii Výtvarný počin – stejného ocenění se už v roce 2009 dočkala i kniha Ticho hrocha.
Jiří Franta se narodil 3. května 1978 v Praze, v roce 2007 absolvoval Akademii výtvarných umění, kde během studia prošel ateliéry Antonína Střížka a Vladimíra Skrepla. Od roku 2001 byl členem známé umělecké skupiny Rafani, v letech 2004 – 2010 společně s Jiřím Skálou založil a vedl pražskou galerii ETC, od 2011 je asistentem v ateliéru Malby na brněnské FaVU a v loňském roce získal cenu Magnesia Litera v kategorii dětské literatury za knihu Proč obrazy nepotřebují názvy, kterou napsal kritik Ondřej Horák.
Celkem třikrát již byli nominováni na prestižní Cenu Jindřicha Chalupeckého – v letech 2009, 2010 a 2012. V posledně zmiňovaném roce zároveň vyšla jejich monografie Nulla dies sine linea (Ani den bez čárky), která shrnuje jejich práci od roku 2006; texty do této publikace přispěli Tomáš Poszpisyl, Edith Jeřábková, Terezie Nekvindová či Marek Meduna, který knihu rovněž graficky úpravil.
A jak své umění shrnují sami tvůrci? “Všechno je pouhým důsledkem impulzu, kterým může být úplně všechno. Jednou jsem třeba poslouchal v rádiu rozhovor s Václavem Bělohradským a tam padla věta: ‚Možností je mnoho, důvodů je málo.‘ Mně se ta věta tak zalíbila, že jsem ji hned volal Jirkovi. Pak jsme brali různé fragmenty svých věcí, opakovali jsme je, hledali jsme podobnosti, vyměňovali jsme si kresby, překreslovali je, měnili měřítko a ještě víc jsme stírali hranici, kdo z nás co dělá,“ vystihuje David Böhm podstatu společné tvorby této umělecké dvojice, která má krásný sen - udělat film pro IMAX!
Související
-
Jiří Franta, David Böhm: Echolog
V Galerii Jiří Švestka v ulici Biskupský dvůr v Praze 1 můžete navštívit pod názvem „Echolog“ instalaci mladé umělecké dvojice Jiří Franta / David Böhm.
-
Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého: David Böhm a Jiří Franta
V Centru současného umění Dox v Praze-Holešovicích jsou nyní k vidění tři expozice věnované Ceně Jindřicha Chalupeckého 2010. My se dnes znovu vydáme na výstavu Fin...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
