Osudy Richarda Nováka, operního pěvce, skladatele a varhaníka

Richard Novák (1931) je navzdory svému věku stále vyhledávaným pěvcem. Před časem natočil pro Český rozhlas nový studiový snímek Dvořákových Biblických písní, jemuž předcházela nahrávka z kaple zámku na Sychrově, s varhanami, na které hrával sám Antonín Dvořák. V obou snímcích oslnil pevností a vyrovnaností svého hlasu, neokázalým a niterným prožitkem z tohoto hluboce intimního díla, jakož i interpretací prostou jakýchkoli operních manýr.

A právě takový před námi vyvstal i celý jeho život, když jsme v Mistrově obývacím pokoji natáčeli jeho rozhlasové vzpomínky. Témat přicházelo na stůl velké množství, do pětice pořadů jsme nakonec vybrali nejranější dětství v rodině řídícího učitele, ve které měla hudba přirozené místo, její mimořádnou pospolitost a ovzduší vzájemného respektu a důvěry.

Dojde na první hluboké hudební zážitky, společenskou atmosféru sklonku první republiky a protektorátu, euforický nádech v prvních letech po válce i nejtemnější léta poúnorová. Richard Novák plasticky popíše svá studia zpěvu u Jiřího Wootha, poválečný rok studia v brněnském alumnátu, kdy toužil stát se knězem, nebezpečí, která nad ním v oné době visela a kterých ho osud nakonec ušetřil.

Jde tedy vesměs o kapitoly, které se o něm v encyklopediích a internetových článcích nedočteme. Kapitoly, kterými navíc pozoruhodně prostupuje pěvcův otec, řídící učitel Richard Novák, bezesporu stěžejní a klíčová osoba Novákova života, k níž se pěvec během vyprávění neustále vracel.

A to je i šance pro nás, neboť respektu a úctě k vlastním předkům bychom se mohli a měli učit dnes víc než jindy. Zkusme to třeba při poslechu rozhlasových vzpomínek Richarda Nováka v programovém cyklu Osudy na Vltavě.