Osudy Josefa Rauvolfa. Rozhlasové vzpomínání překladatele a publicisty
„Mohl jsem být šéfem gangu, bankéřem, mohl jsem sedět u mikroskopu a bádat, anebo taky slintat v kleci v blázinci,“ říká ve vltavských Osudech Josef Rauvolf. Z energického kluka ze Sudet, do jehož genetické šroubovice se silně propsal poválečný rodný Cheb, se ale po cestě stal přední český překladatel a kulturní publicista.
Jeho jméno si mnozí spojí hlavně s překlady textů amerických beatniků, především Jacka Kerouaca a Williama Burroughse. Byl to právě nekompromisní Burroughsův Nahý oběd, který mu otevřel dveře nejen do beatnické literatury, ale později i k přímému kontaktu a přátelství s jejími aktéry. Silná osobní vazba ho po část života pojila především s vůdčím hlasem beat generation, básníkem Allenem Ginsbergem.
Jak ale ukazují vltavské Osudy, bylo by chybou rámovat jeho život jen touto škatulkou. Odkrývá se v nich totiž mnohem vrstevnatější osobnost, která nevyrůstá jen z šíře znalostí české a světové literatury, ale i z úzkého vztahu k výtvarnému umění nebo filmu. Vedle Arthura Rimbauda, Antonina Artauda, Henryho Millera nebo Julia Cortázara se tak jeho vyprávěním proplétají i hlasy mnohých dalších hledačů světla, pravdy a poznání. Nechybí mezi nimi ani zenoví mistři nebo malíř, básník a neúnavný dobyvatel skrytého William Blake.
Významnou součástí Rauvolfova života tvořila a stále tvoří i práce na poli kulturní publicistiky. V Osudech vypráví i o svém intenzivním vztahu k hudbě, která ho provází od mladických let. Neminou vás vzpomínky na Eda Sanderse a jeho newyorskou kapelu The Fugs či na osobní setkání a rozhovory s Davidem Bowiem, Nickem Cavem nebo Iggy Popem. Stranou nezůstanou ani návraty do doby, kdy jako šéfredaktor řídil redakci časopisu Rolling Stone z vrátnice, kde roky pracoval jako noční vrátný.
Po výpravách do krajin dětství, do dob studií v knihovnické škole a později i na Karlově univerzitě nás vezme i na divoké jízdy Prahou, nesené na vlnách alkoholového opojení. Otevřeně pak zúčtuje i s alkoholovou závislostí – zprvu múzou, později nočním i denním běsem a démonem. Pouť neklidné duše ale nakonec spěje ke stanici „happy end“.
Ano. Navzdory všem temnotám, propadům, bolestem, všem těm sezónám v pekle jsem smířený a šťastný.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
