Osudy Josefa Rauvolfa. Rozhlasové vzpomínání překladatele a publicisty
„Mohl jsem být šéfem gangu, bankéřem, mohl jsem sedět u mikroskopu a bádat, anebo taky slintat v kleci v blázinci,“ říká ve vltavských Osudech Josef Rauvolf. Z energického kluka ze Sudet, do jehož genetické šroubovice se silně propsal poválečný rodný Cheb, se ale po cestě stal přední český překladatel a kulturní publicista.
Jeho jméno si mnozí spojí hlavně s překlady textů amerických beatniků, především Jacka Kerouaca a Williama Burroughse. Byl to právě nekompromisní Burroughsův Nahý oběd, který mu otevřel dveře nejen do beatnické literatury, ale později i k přímému kontaktu a přátelství s jejími aktéry. Silná osobní vazba ho po část života pojila především s vůdčím hlasem beat generation, básníkem Allenem Ginsbergem.
Jak ale ukazují vltavské Osudy, bylo by chybou rámovat jeho život jen touto škatulkou. Odkrývá se v nich totiž mnohem vrstevnatější osobnost, která nevyrůstá jen z šíře znalostí české a světové literatury, ale i z úzkého vztahu k výtvarnému umění nebo filmu. Vedle Arthura Rimbauda, Antonina Artauda, Henryho Millera nebo Julia Cortázara se tak jeho vyprávěním proplétají i hlasy mnohých dalších hledačů světla, pravdy a poznání. Nechybí mezi nimi ani zenoví mistři nebo malíř, básník a neúnavný dobyvatel skrytého William Blake.
Významnou součástí Rauvolfova života tvořila a stále tvoří i práce na poli kulturní publicistiky. V Osudech vypráví i o svém intenzivním vztahu k hudbě, která ho provází od mladických let. Neminou vás vzpomínky na Eda Sanderse a jeho newyorskou kapelu The Fugs či na osobní setkání a rozhovory s Davidem Bowiem, Nickem Cavem nebo Iggy Popem. Stranou nezůstanou ani návraty do doby, kdy jako šéfredaktor řídil redakci časopisu Rolling Stone z vrátnice, kde roky pracoval jako noční vrátný.
Po výpravách do krajin dětství, do dob studií v knihovnické škole a později i na Karlově univerzitě nás vezme i na divoké jízdy Prahou, nesené na vlnách alkoholového opojení. Otevřeně pak zúčtuje i s alkoholovou závislostí – zprvu múzou, později nočním i denním běsem a démonem. Pouť neklidné duše ale nakonec spěje ke stanici „happy end“.
Ano. Navzdory všem temnotám, propadům, bolestem, všem těm sezónám v pekle jsem smířený a šťastný.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies
-
Mario Vargas Llosa: Krásné oči, ohyzdné obrazy. Zničující kritika navždy změní námořníkův život
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
