Osudy Pavla Brázdy
Zemřel Pavel Brázda, významná osobnost českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století, výtvarník, který čekal na uznání téměř do své osmdesátky. Byl vzdáleným příbuzným bratrů Čapků. Poslechněte si jeho Osudy. Vzpomínky na vlastní životní příběh doplňují i úvahy o vzniku některých, dnes už slavných, obrazů tohoto originálního malíře.
Rodiče Pavla Brázdy připravili komunisté o majetek, jeho nevlastního dědečka Josefa Palivce zavřeli na deset let do kriminálu, teta Helena Koželuhová musela po únoru 1948 emigrovat a on sám byl z politických důvodů vyloučen ze studií na akademii a šel se učit malířem pokojů. Dlouho se pak živil ilustracemi pro odborné publikace a později dokonce topil v koksové kotelně.
Nic z toho však nemohlo zabránit tomu, aby tvořil své obrazy, i když v ústraní a bez naděje na oficiální uznání. Dočkal se ho až v době, kdy už jiní pomýšlejí na odpočinek. To ovšem u Pavla Brázdy nepřicházelo v úvahu! Naopak, velká výstava v Národní galerii v Praze v roce 2006 k jeho osmdesátým narozeninám, knižní monografie a další výstavy dokázaly, že byl stále plný plánů a energie. Naučil se pracovat s počítačem a začal tvořit takzvané digitální obrazy.
Jak Pavel Brázda sám říkal, rozhodně nebyl člověkem vzpomínavým a na „takové důchodcovské zájmy" neměl čas. S natáčením rozhlasových Osudů souhlasil hlavně proto, aby objasnil inspirační zdroje svých obrazů. Nakonec je však jeho vyprávění především působivým svědectvím o životě neobyčejné a silné osobnosti v dramatické době.
Připravila: Hana Soukupová
Režie: Lubomír Koníř
Naročeno v Českých Budějovicích v roce 2009.
Nejposlouchanější
-
Václav Kliment Klicpera: Ptáčník. Maloměstský lékárník a jeho divoká potrhlost
-
Brána sta starostí, Zahradník a další povídky Rudyarda Kiplinga
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
