Osudy Jaroslava Svobody. Rozhlasové vzpomínání sklářského designéra a výtvarníka, pedagoga i podnikatele
Umělecká činnost Jaroslava Svobody zahrnuje tři oblasti: volnou sochařskou tvorbu, objekty pro architekturu a sklářský design. Ve všech hledá moderní výraz. Rád experimentuje s nejrůznějšími sklářskými technologiemi. Jeho artefakty jsou součástí expozice v americkém Corningu, nejprestižnějším sklářském muzeu na světě.
Jaroslav Svoboda (nar. 1938), jehož otec byl brusičem ve sklárně Inwald v Poděbradech, po ukončení studií pracoval v brusičském ateliéru Uměleckých řemesel v Praze. První samostatnou výstavu svých sklářských děl měl v roce 1967 v Gallery Primavera v Londýně. O dva roky později se Svoboda stal šéfem sklárny ve Škrdlovicích. Dokázal ji proměnit ve významné centrum uměleckého sklářského řemesla. Výrobky z této sklárny jsou dodnes populární a vyhledávané na aukcích.
Po Listopadu 89 založil vlastní sklárnu v Karlově nedaleko Škrdlovic. Devadesátá léta 20. století byla pro české sklo neobyčejně příznivá. Jaroslav Svoboda svůj podnik rozšiřoval, v zahraničí získával nové zákazníky. Ale sklářský boom netrval dlouho. Krize sklářství podle něj začala atentátem na Dvojčata v New Yorku. Sklárna v Karlově krizi přežila hlavně díky zřízení galerie sklářských výrobků v prostoru sklárny.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
-
Jan Zábrana: Psovod Gerža. Jak se z člověka stává stvůra
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
