Osudy Jana Koblasy
Ve věku nedožitých 85 let zemřel minulý týden uznávaný exilový umělec Jan Koblasa. Sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů prošel ve svém rozhlasovém ohlížení podrobně svým životem – od táborského dětství, přes „učednictví“ v Teplicích a v Praze až po odchod do německého exilu a návrat do vlasti po roce 1990. Vzpomínal na své přátele a spolupracovníky, uvažoval o smyslu tvorby, popsal vznik jedovnického oltáře i jihlavské Mahlerovy sochy. Věcně, s humorem a bez sentimentální vaty.
Sochař, malíř a grafik Jan Koblasa (5. 10. 1932 – 3. 10. 2017) patřil k výrazným osobnostem evropského umění druhé poloviny 20. století. V padesátých letech studoval na AVU v ateliérech Jana Laudy, Otakara Španiela a Karla Pokorného. Ne tehdejší nepříznivou atmosféru totalitního režimu reagoval provokujícími neodadaistickými akcemi, které vyústily v založení recesistické skupiny Šmidrů. Po celá šedesátá léta se Jan Koblasa aktivně účastnil domácího výtvarného dění, organizoval a vytvářel svobodný prostor pro neoficiální tvorbu mladé umělecké generace. V roce 1960 inicioval dvě neveřejné výstavy příznačně nazvané Konfrontace. Tehdy ho hluboce ovlivnilo přátelství s Mikulášem Medkem a Vladimírem Boudníkem a také úzká spolupráce s Krejčovým Divadlem za branou. Významným a v té době průlomovým počinem byla sakrátlní realizace (společně s Mikulášem Medkem) v jedovnickém kostele.
Srpnová okupace Československa v roce 1968 zastihla Jana Koblasu v Itálii. O rok později získal azyl v Německu a začal působit v Kielu na Mathesius Kunsthochschule jako vedoucí pedagog sochařského ateliéru. Od roku 1982 žil a tvořil v Hamburku.
Připravil: Miloš Doležal
Technická spolupráce: Ladislav Reich
Nejposlouchanější
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka. Může být devítileté dítě vrahem?
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Pavel Molek: Smetana. Dramatická minisérie o životě v hudbě s Jaroslavem Pleslem v titulní roli
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
