Osudy Dagmar Hochové (5 dílů)
Rozhlasové vzpomínky české dokumentární, portrétní a reportážní fotografky.
Dagmar Hochová (1926–2012) se narodila v Praze do dobře situované kulturní rodiny. Otec byl šéfredaktorem Národních listů, poté pracoval jako tiskový atašé v Římě, dědeček z matčiny strany byl ředitelem žižkovské plynárny. Její vyprávění pro vltavský cyklus Osudy začíná šťastným dětstvím, které jí do života dalo optimistismus a odvahu, pokračuje vzpomínkami na první fotografické pokusy na grafické škole a na spolužáky (mezi nimi i Alenu Čapkovou, dceru Josefa Čapka).
Dagmar Hochová proslula bezprostředními snímky dětí, ale fotografovala také cizí kraje: Vietnam, tehdejší Sovětský svaz a milovanou Itálii. V rámci spolupráce s Literárními novinami pořídila portréty mnoha českých spisovatelů a byla s fotoaparátem i na jejich proslulém 4. sjezdu.
Vyprávění Dagmar Hochové je svědectvím o silné umělecké i lidské osobnosti, která si zachovala pevné životní postoje v dobách, kdy to zdaleka nebylo samozřejmostí.
Připravila: Hana Soukupová
Technická spolupráce: Michal Kolář
Natočeno v Českých Budějovicích v roce 2006.
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
-
Černá a bílá, Píseň na rozloučenou, Šanghaj, Ghetto a hranice a další povídky Jiřího Weila
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.