Osud Aralského jezera
Aralské jezero často slouží jako příklad toho, k jakým katastrofám může vést neuvážené využívání přírodních zdrojů.
Ještě před půl stoletím bylo čtvrtým největším jezerem na světě pokrývajícím plochu asi 68 tisíc km2, tedy jen o málo menší než celá Česká republika. Od té doby se jeho plocha scvrkla na necelou jednu pětinu a hladina se snížila tak, že se rozdělilo na několik menších vodních ploch.
Co se tedy stalo a proč Aralské jezero takto vyschlo? Na to se Jana Olivová zeptala hydrologa doktora Miroslava Šobra z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
