Oskar Kokoschka: Obraz, řeč, písmo
Rakouský malíř Oskar Kokoschka měl velmi blízko k Čechám. Jeho otec, povoláním zlatník, pocházel z Prahy a sám Kokoschka později v letech 1934-1938 v Praze žil. Kromě malířství se zabýval rovněž literaturou, psal básně, divadelní hry a eseje.
Esejisticky laděný je i text přednášky přednesené v roce 1947 v Basileji, jehož úryvek uvádíme v cyklu Psáno kurzívou v překladu Anny Siebenscheinové. Autor se v něm zamýšlí nad tím, jak spolu souvisí vidění, myšlení a mechanické šíření psané řeči v moderních společnostech. Konstatuje, že dochází k „odduševnění a odvěcnění představy a myšlenky“, neboli k vyprázdnění řady pojmů, které jsou v totalitních společnostech zneužitelné.
V režii Vladimíra Gromova účinkuje Alfréd Strejček. Reprízu uvádíme ke 125. výročí umělcova narození (1.3.1886).
Nejposlouchanější
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
Henrik Ibsen: Nepřítel lidu. Drama o muži, který měl odvahu vyslovit pravdu
-
Dětské odpoledne a Směnka. Povídky Francise Scotta Fitzgeralda
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka