Oscar zrozený z hecu. Studenti Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku mají studentského Oscara

14. říjen 2024

Česko má dalšího studentského Oscara. Konkrétně ho získali tvůrci ani ne půlhodinového dobového dramatu Krajan. Jeho příběh se odehrává o poslední silvestrovské noci druhé světové války v Sudetech. Do chalupy staršího vdovce, Čecha, přijde důstojník SS, který tu hodlá strávit dobu opravy porouchaného auta. A atmosféra postupně houstne…

Krajan

Studentský Oscar je pro nás skvělé zakončení studia a vstup do profesionálního filmového světa. Lepší jsme si ani nemohli přát. A je skvělé být jedněmi z mála Čechů, kteří mohli reprezentovat svoji zemi na takhle prestižní soutěži,“ tetelí se jeden z režisérů Pavel Sýkora. „Přitom šlo původně o hec. Náš film jsme do soutěže přihlásili z legrace, mysleli jsme si, že jde o festival, který si na Oscary jenom hraje,“ doplňuje druhý z režisérů, Viktor Horák. Až telefonát z ministerstva kultury mladé tvůrce přesvědčil, že jde opravdu o studentské oscarové klání. Je to velká věc jak pro ně, tak pro Filmovou akademii Miroslava Ondříčka v Písku, odkud vzešli.

Měli nápad, chyběly peníze

V době, kdy přišla válka na Ukrajině, jsme se začali bavit o našem studentském filmu. Neměli jsme moc peněz, tak jsme chtěli udělat levnou a jednoduchou žánrovku, ideálně pro dva herce v jedné místnosti. Konverzační drama z druhé světové války. A jelikož jsme oba ze Sudet, já z krkonošských a Pavel z plzeňských, volba místa příběhu byla jasná,“ vysvětluje Viktor Horák. Spolu se scenáristou Petrem Pelechem pak režiséři vyvíjeli scénář a sháněli další finance.

Ve filmu se objevují tři herci, ale hlavní slovo mají dva – Jiří Štěpnička a Pavel Batěk. Štěpnička se přitom filmařům svěřil, že jeho reálný životní příběh je podobný příběhu protagonisty snímku Petra Bernáta. Během natáčení pak všichni herci bydleli se štábem ve skanzenu v Chanovicích, který filmařům poskytl skvělé lokace.

Statečnost nebo selhání?

Petr Bernát se v jednu chvíli filmu pokusí pomstít za smrt své ženy. Německý důstojník ji sice nezabil, ale starý muž v něm vidí jednoho z viníků. Pomsta ovšem nevyjde. „Náš film je – spíš než o statečnosti – právě o tom selhání. O selhání Petra Bernáta i celé první republiky, která postoupila území Sudet Německu,“ vysvětluje Pavel Sýkora. „Přitom jsme chtěli ukázat, že svět není černobílý, ale má různé stupně šedi. Obě naše postavy mají svůj světonázor. Jak nacista, tak sudetský vdovec vyrůstali na nějakém území mezi lidmi, kteří se na tehdejší konflikt dívají se svým názorem. Proto jsme se snažili ve filmu neukazovat čiré německé zlo a vedle něj druhou, dobrou stranu. Oba mají na věc relevantní názor, až na to, že každý z nich stojí na jiné straně barikády,“ dodává Viktor Horák. Podle obou režisérů je jejich film mimo jiné o tom, že jsme se z historie stále příliš nepoučili. „I z toho důvodu by se u nás měly točit dobovky,“ uzavírají absolventi Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku a čerství držitelé studentského Oscara Pavel Sýkora a Viktor Horák.

K velkému úspěchu jim i škole blahopřejeme.

Z filmu Krajan
Z filmu Krajan

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.