Gustav Vasa jako novodobá premiéra. Leopold Koželuh a jeho jediná dochovaná opera v Helsinkách
Opera českého autora o prvním švédském králi se možná vůbec poprvé hrála v sobotu 3. března 2018 v Helsinkách.
Opera v rukou žen skladatelek. Od Alcinina ostrova k Lásce na dálku
14. červenec 2018
Pokud se dnes objeví pokus vytvořit seznam nejvýznamnějších operních děl posledních dvaceti let nebo přehled nejvlivnějších autorů oper, už se nestane, že by v něm chyběla skladatelka.
Na počátku byla Francesca Caccini, pokračují Maria Teresa Agnesi Pinottini, Pauline Viardot, Ethel Smyth a na konci je zatím Kaija Saariaho, alespoň co se sobotního pořadu Reflexe: Opera! týká. Kaiju Saariaho ovšem ve skutečnosti následuje spousta mladších, co se nezakecají.
Patří mezi ně současná brooklynská hvězda Missy Mazzoli, jejíž předposlední opera Breaking the Waves – Prolomit vlny – byla v nominacích na International Opera Awards 2017. Do šesti nominací vedle ní pronikla ještě britská skladatelka Elena Langer. Cenu nakonec získala opera Thomase Adése Anděl zkázy – mimořádně kvalitní a velkolepé produkci Metropolitní opery bylo opravdu těžké konkurovat. Poslední opera Missy Mazzoli Proving Up měla světovou premiéru letos v lednu ve Washingtonu.
Reflexe: Opera! se v sobotu 10. března dotknou několika skladatelek a jejich oper. Je mezi nimi drama The Wreckers (Vykradači vraků) anglické skladatelky Ethel Smyth (1858–1944), které připomene Richardy Wagnera i Strausse, ale také jako by předvídalo vznik „mořských“ oper Benjamina Brittena. Protikladem opery rozbouřeného živlu je salonní verze Popelky, jak ji složila Pauline Viardot (1821–1910). Vynikající mezzosopranistka ze slavné pěvecké rodiny García napsala svůj operní opus pro domácí provozování s doprovodem klavíru.
Prakticky v žádném přehledu nejvýznamnějších operních autorů dneška nechybí britská skladatelka Judith Weir nebo finská skladatelka Kaija Saariaho, jejíž L’amour de loin – Lásku na dálku – mohlo české publikum sledovat jak v přenosu z Metropolitní opery, tak živě v provedení Janáčkovy opery v Brně. Mimořádně potěšující byl fakt, že se jednalo o srovnatelně kvalitní produkce – pokud si člověk vůbec připustí možnost srovnávat přenos do kina se živým provedením. Neobyčejnou působivost současného díla na středověký námět ale sotva popře kdokoliv, kdo některé z představení viděl.
Současná tvorba operních skladatelek tvoří v celosvětovém měřítku významný fenomén, který nelze opominout. Mezi významné operní autorky současnosti patří Julia Wolfe, jejíž scénické oratorium Anthracite Fields se v rámci festivalu Struny podzimu hrálo v pražském Foru Karlín minulý rok v listopadu. Festival Ostravské dny nové hudby 2017 uvedl scénické dílo Here Be the Sirens americké skladatelky a performerky Kate Soper. Festival New Opera Days Ostrava 2018 uvede v červnu operu Infinite Now současné izraelské skladatelky Chayi Czernowin.
Operní skladatelky nejsou osamělými kuriozitami, ale reprezentantkami stále emancipovanějšího operního světa současnosti. Ženy ovšem byly u operního dění brzy po vzniku žánru. První operní autorkou a první profesionální skladatelkou v historii byla Francesca Caccini (1581 – cca 1641). Její jediná dochovaná opera La liberazione di Ruggiero dall'isola d'Alcina (Ruggierovo vysvobození z Alcinina ostrova) měla premiéru ve Florencii už v roce 1625.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
