Olga Tokarczuková a Peter Handke. Známe čerstvé laureáty Nobelovy ceny za literaturu

Olga Tokarczuková

Hned dvě Nobelovy ceny za literaturu udělila dnes odpoledne ve Stockholmu Švédská královská akademie věd. Zlatá trofej míří k polské spisovatelce Olze Tokarczukové a rakouskému prozaikovi a dramatikovi Peteru Handkemu.

O díle obou Nobelistů mluvili v Mozaice jejich přední tuzemští překladatelé - Zuzana Augustová a Petr Vidlák.

Tokarczuková: vypravěčská představivost a překračování hranic jako forma života

Podle očekávání se jednou z laureátek nejprestižnější literární ceny stala žena. Za loňský rok, kdy Akademie cenu neudělila kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování, putuje významné ocenění k nejčtenější polské autorce současnosti. Sedmapadesátiletou Tokarczukovou, která dosáhla světového úspěchu svým třetím románem Pravěk a jiné časy, Akademie ocenila za "vypravěčskou představivost, která - s encyklopedickou vášní - ukazuje překračování hranic jako formu života". V loňském roce dostala Tokarczuková Mezinárodní Man Bookerovu cenu za román Běguni, jehož stěžejním tématem jsou nomádi současné doby. Obě díla, stejně jako řada dalších, byla přeložena i do češtiny. Román Běguni (česky 2007), v němž autorka s příznačnou imaginací a důvtipem popisuje svět poutníků a hledá podstatu jejich nepokoje i potřeby nezůstávat na jednom místě, loni Český rozhlas Vltava připravil jako četbu na pokračování.

Handke: lingvistická vynalézavost a specifičnost lidské zkušenosti

Nobelovu cenu za rok 2019 pak Akademici udělili rakouskému prozaikovi, esejistovi a dramatikovi Peteru Handkemu, a to za "vlivná díla, která s lingvistickou vynalézavostí prozkoumávají periférii a specifičnost lidské zkušenosti". Nekonvenční autor, jehož texty se do češtiny překládají od konce 60. let, se proslavil prózami Nevyžádané neštěstí (česky 1980), Tři pokusy (1993), Za temné noci jsem vyšel ze svého tichého domu (1999) nebo Don Juan (2006). Respekt si získal i jako autor experimentálních dramatických textů bez děje, z nichž nejvýznamnější – Spílání publiku (1966, česky 2012), Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli (1975, česky 1980) či Podzimní blues (2003, česky 2011) - s úspěchem inscenoval Dušan Pařízek v pražském Divadle Komedie.

Peter Handke

Handke se významně zapsal i do dějin světové kinematografie. Od sedmdesátých let spolupracoval s německým autorským režisérem Wimem Wendersem. Proslavil se jako autor námětů řady jeho snímků, největší renomé mu ale vyneslo spolu-autorství scénáře dnes už kultovního filmu Nebe nad Berlínem (1987). Tři filmy také sám režíroval. Handke je zároveň autorem esejů, knižně byly vydány i jeho deníky a cestopisy.