Okouzlující písně Henriho Duparca v podání Kateřiny Kněžíkové
Přehrát celý seriál (10 z 10 dílů)
1. díl: Julius Massenet – Visions
2. díl: Henri Duparc – Písně 01. – L´invitation au voyage
3. díl: Henri Duparc – Písně 02. – La vie antérieure
4. díl: Henri Duparc – Písně 03. – Phidylé
5. díl: Henri Duparc – Písně 04. – Chanson triste
6. díl: George Bizet – Symfonie Řím (celek)
7. díl: George Bizet – Symfonie Řím – 01.
8. díl: George Bizet – Symfonie Řím – 02.
9. díl: George Bizet – Symfonie Řím – 03.
10. díl: George Bizet – Symfonie Řím – 04
Program tentokrát nastudoval hlavní hostující dirigent rozhlasových symfoniků Robert Jindra a jako milovník francouzské hudby do něj dále zařadil symfonickou báseň Visions od Julesa Masseneta a Bizetovu Symfonii „Řím“. Přímý přenos jsme vysílali v pondělí 11. listopadu od 19:30.
Jules Massenet: Visions, symfonická báseň
Henri Duparc: Písně
George Bizet: Symfonie Řím
Rozhlasové symfoniky řídí: Robert Jindra
Zpívá: Kateřina Kněžíková (soprán)
Slovem provází: Jana Trojanová
K napsání chytlavé symfonické básně Visions (Vidění) inspiroval Masseneta odkaz Franze Liszta, jenž se stal se svými symfonickými básněmi jedním z průkopníků programní hudby. Hudbu plnou éterické atmosféry i dramatické síly, zachycující snění o starých, šťastných časech vytvořil Massenet na podzim 1891. Je s podivem, že se tato kompozice nedočkala větší proslulosti.
Okouzlující písně Henriho Duparca s nádechem impresionismu, ovlivněné však i jeho pedagogem a přítelem Césarem Franckem či Richardem Wagnerem, zařadila sólistka koncertu už na své CD. Hovoří o nich jako o písních, které jsou blízké nejen jejímu typu hlasu, ale i jejímu srdci. Vyzařuje z nich exotika i spojení s přírodou. Album Phidylé s ní v Ostravě natočil právě dirigent Robert Jindra a Janáčkova filharmonie Ostrava. Nahrávka získala v roce 2022 ve vokální kategorii cenu BBC Music Magazine Award.
Jako mnoho mladých francouzských skladatelů využil rovněž Bizet na základě získané Římské ceny možnost strávit dvouletý studijní pobyt na Francouzské akademii v Římě – a jeho plodem se mimo jiné stala druhá z jeho symfonií. Bizet ji komponoval řadu let. I když je partitura kompletní, sám ji považoval za ne zcela dokončenou. Ale i tak měla roku 1875, nedlouho po jeho smrti, premiéru. Skladba stojí na pomezí mezi symfonickou suitou a symfonií: na programní hudbu není však dostatečně explicitní a na symfonii není dostatečně abstraktně koncipována. Za nejlepší ze čtyř vět je považováno Scherzo napsané v roce 1861. Celé dílo vyšlo roku 1880 pod titulem Roma.
Související
-
Tisíc hlasů adventu. Poslechněte si záznam největšího sborového koncertu Roku české hudby
Rok české hudby velkolepě zakončilo čtyřicet amatérských sborů z celé republiky společně se sólisty a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
