Okouzlující písně Henriho Duparca v podání Kateřiny Kněžíkové

K napsání chytlavé symfonické básně Visions (Vidění) inspiroval Masseneta odkaz Franze Liszta, jenž se stal se svými symfonickými básněmi jedním z průkopníků programní hudby. Hudbu plnou éterické atmosféry i dramatické síly, zachycující snění o starých, šťastných časech vytvořil Massenet na podzim 1891. Je s podivem, že se tato kompozice nedočkala větší proslulosti.

Okouzlující písně Henriho Duparca s nádechem impresionismu, ovlivněné však i jeho pedagogem a přítelem Césarem Franckem či Richardem Wagnerem, zařadila sólistka koncertu už na své CD. Hovoří o nich jako o písních, které jsou blízké nejen jejímu typu hlasu, ale i jejímu srdci. Vyzařuje z nich exotika i spojení s přírodou. Album Phidylé s ní v Ostravě natočil právě dirigent Robert Jindra a Janáčkova filharmonie Ostrava. Nahrávka získala v roce 2022 ve vokální kategorii cenu BBC Music Magazine Award.

Kateřina Kněžíková v písních|foto:Vojtěch Brtnický, SOČR

Jako mnoho mladých francouzských skladatelů využil rovněž Bizet na základě získané Římské ceny možnost strávit dvouletý studijní pobyt na Francouzské akademii v Římě – a jeho plodem se mimo jiné stala druhá z jeho symfonií. Bizet ji komponoval řadu let. I když je partitura kompletní, sám ji považoval za ne zcela dokončenou. Ale i tak měla roku 1875, nedlouho po jeho smrti, premiéru. Skladba stojí na pomezí mezi symfonickou suitou a symfonií: na programní hudbu není však dostatečně explicitní a na symfonii není dostatečně abstraktně koncipována. Za nejlepší ze čtyř vět je považováno Scherzo napsané v roce 1861. Celé dílo vyšlo roku 1880 pod titulem Roma.