Rozhlasoví symfonikové hrají Verdiho Requiem. Poslechněte si koncert věnovaný památce dirigenta Vladimíra Válka

11 fotografií

V návaznosti na trojici skvělých autorů italského belcanta – Rossiniho, Belliniho a Donizettiho – přišel Giuseppe Verdi s dalšími hudebními a pěveckými podněty, zejména s prohloubením psychologizace operních postav a scén. Melodie svých předchůdců plně osvobodil pro bohatou službu dramatickým situacím. Jeho opery jsou dramaty s velkými příběhy, vedle vhledu do nitra člověka obsahují i strhující davové scény a další působivé výjevy podněcující emoce a empatii.

Verdiho Requiem v podání SOČRu. Zpívají Mária Porubčinová (soprán) Lucie Hilscherová (mezzosoprán) Peter Berger (tenor) Pavel Švingr (bas) Pražský filharmonický sbor vedený sbormistrem Lukášem Vasilkem Řídí Petr Popelka|foto:Michal Fanta, SOČR

Ve stejném duchu tento realista i romantik zkomponoval v roce 1873 Requiem, zhudebnění textu katolické mše za zemřelé. Zejména v umění obsáhnout široké spektrum výrazu od meditativního ztišení po extrovertní kontrasty ovšem nezapře divadelního autora. Jeho Messa da Requiem kombinuje religiózní opulentnost, velebnost i pokoru s operním dramatismem a vášněmi, a tak zejména obrazy soudného dne, stejně jako lyrické volání k Beránku Božímu činí z tohoto díla patrně nejopernější zhudebnění zádušní mše. K monumentální sakrální kompozici, která se už dávno stala ryze koncertní záležitostí, dala podnět úcta k osobnosti a dílu italského národního básníka a humanisty Alessandra Manzoniho. Právě u příležitosti prvního výročí jeho úmrtí dirigoval skladatel premiéru svého Requiem. Odehrála se v chrámu sv. Marka v Miláně.