Odpoutejme se od fixních idejí o podobě měst! Architektky a socioložky ze Spolky dráždí imaginaci
V ArtCafé za Spolku mluvila architektka a urbanistka Viktória Mravčáková a socioložka a publicistka Lýdia Grešáková
Řešené území není tabula rasa, ale místo, kde se už něco děje. Kolektiv Spolka otevírá nové způsoby mapování míst a zapojuje do nich i veřejnost.
Spolka je kolektiv architektek a socioložek, které se zabývají urbanismem a angažováním veřejnosti do tvorby míst. Připravují osvětové přednášky a diskuse, kombinují výzkum a umělecké a architektonické intervence. Vzdělávají klíčové hráče v procesu plánování, přitom ale neopomíjejí ani běžné obyvatele a městské nadšence.
Spolku jsme založili jako parta kamarádek a chvilku nám trvalo, než nám došlo, v čem je síla takového uskupení.
Viktória Mravčáková
Uskupení se snaží fungovat na principech ohleduplnosti, péče a mimo hierarchické struktury. Odklání se od neoliberální efektivity a soustředí se na samotný proces. Kromě mnoha dalších aktivit Spolka organizuje letní školu Never Never, kde si účastníci mohou vyzkoušet, jak mapovat konkrétní území alternativními způsoby.
Lýdie Grešáková v rozhovoru vysvětluje, že jejich cílem není přemýšlet nad územím klasickým pohledem shora, ale prozkoumávat ho z nejrůznějších neobvyklých úhlů – například sluchem, tvůrčím psaním nebo pomocí performance.
Ze začátku jsme ve Spolce neviděly feminismus. Až postupně nám došlo, že péče a empatie při plánování i vůči sobě, je emancipační a feministický čin.
Viktória Mravčáková
Loni na podzim vydal kolektiv dvojjazyčnou publikaci Mapping the in-between: Interdisciplinary methods for envisioning other futures, ve které jsou metody a nástroje mapování prostoru odprezentovány spolu s výsledky letní školy Never Never.
Skrze péči a představy o alternativní budoucnosti se Spolka dostává i k tématům měst v čase klimatické krize. V rámci přednáškového cyklu Mestoláska v Košicích kolektiv otevírá městským nadšencům témata jako je propojení města, genderu, ekologie, památek o toho, jak se na úvahách o plánování mohou podílet i místní obyvatelé.
Snažíme se odpoutat od fixních idejí o tom, jak by prostor mohl vypadat.
Lýdie Grešáková
Hudbu vybíral: Václav Havelka
Související
-
Sklady obsazují krajinu. Kniha Ocelová města odhaluje jejich útroby i principy jejich provozu
Kateřina Frejlachová, Miroslav Pazdera, Tadeáš Říha, Martin Špičák tvoří kolektiv editorů, který stojí za knihou Ocelová města. Rozhovor s nimi vede Alžběta Kvasničková.
-
Péče je neviditelná práce, která pojí společnost dohromady, zaznívá z nového Bienále Ve věci umění
Bienále Ve věci umění odstartovalo v květnu svůj první ročník s titulem Pojď blíž. Ústředními tématy jsou péče, empatie a zkušenost napříč genderem, původem a kulturou.
-
Umění potřebuje děsivá témata. Lidé rádi utíkají do světa mysticismu a nadsázky i dnes
Draci, čerti, zaťaté pěsti nebo tancující kostlivci dlouhodobě pronikají do výtvarného umění, vizuální komunikace i módy. Poslechněte si, čím umělce fascinují.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Marie Urbanová − Stanislav Tišer: Já byl frajer kluk. Divoký život romského boxera a veksláka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
