Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?

Fenomén současnosti. Farmářské trhy zásadně proměnily náplavku nebo oživily pražská sídliště

Farmářské trhy se v Česku konají od roku 2009 a znamenají obnovu tradice zemědělských tržnic a zároveň podporují regionální zemědělce a chovatele. Co mají společného s trhy z přelomu 19. a 20. století a jak proměnily veřejný prostor Prahy?

První novodobé farmářské trhy v Česku se uskutečnily na podzim roku 2009 na školním hřišti pražské čtvrti Klánovice. Brzo se do této okrajové části Prahy začali sjíždět lidé z celé Prahy i z okolí. „Farmářské trhy vrátily charakter nákupu k původním starým tržištím, které jsme znali z přelomu 19. a 20. století. Brzo se toho chytly další městské čtvrti, trhy se začaly konat na Tylově náměstí, na náměstí Jiřího z Poděbrad, na Vítězném náměstí,“ popisuje kurátor a průvodce Josef Vomáčka a dodává, že farmářské trhy už zdobí i pražská sídliště. „Farmářský trh je často i novou výtvarnou a urbanistickou hodnotou daného místa,“ říká.

Pražská náplavka má největší kulatá okna na světě

Podobně jako trhy a tržiště, o kterých jsme mluvili v našem seriálu, jsou i současná farmářská tržiště nejen místem nákupu čerstvých potravin přímo od místních farmářů a zemědělců, ale také živým centrem dění, místem setkávání nebo pořádání různých kulturních akcí.

Vůbec nejznámější a nejvyhledávanější pražský farmářský trh najdeme na výtoňské náplavce. Navíc, na Rašínově i protějším Hořejším nábřeží letos ožila dvacítka kobek, ve kterých fungují kavárny, galerie, dílny, ateliéry, toalety a dokonce i pobočka Městské knihovny. Revitalizace pražských náplavek je jedna z největších investic hlavního města Prahy do veřejného prostoru za poslední desítky let a jejím autorem je architekt Petr Janda a jeho tým ze studia Brainwork. 

Jaké trhy v zahraničí připomínají trhy na výtoňské náplavce? A co bylo cílem její proměny? Poslechněte si celý díl seriálu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.