Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?
Ústřední jatka, divoká tržnice i místo kultury. Pražskou tržnici čeká obnova
Komplex zhruba čtyřiceti budov Pražské tržnice je jedinečně zachovalým památkově chráněným areálem, který má větší rozlohu než Pražský hrad. Původně šlo o ústřední jatka hlavního města Prahy vybudovaná v letech 1894 až 1895 pod vedením městského inženýra a architekta Josefa Srdínka. Holešovický areál sloužil svému účelu až do začátku 80. let minulého století, kdy se proměnil v Pražskou tržnici.
„Bylo to takové samostatné město. Pikantní bylo, že k plné elektrifikaci došlo až v roce 1932, do té doby se i ve výrobních halách svítilo plynem,“ popisuje kurátor a průvodce Josef Vomáčka a dodává, že areál ústředních jatek hlavního města Prahy s ústředním trhem na dobytek a maso a jateční burzou je dodnes velmi zachovalý a charakteristický jednotou budov a barevností. „Jde o typickou průmyslovou památku. Ačkoli budovy dnes slouží jiné funkci, podařilo se zachovat původní tvář tohoto místa a charakteristiku, která je pro Prahu výjimečná,“ říká.
V 70. letech 20. století byla jatka zrušena a od začátku 80. let v areálu najdeme Pražskou tržnici. „Fungovala velice divoce. Haly se pronajímaly různým aktivitám, byla tu celá řada obchodních center, restaurace, taneční klub, postupně se sem dopracovaly některé galerie nebo divadlo Jatka 78,“ popisuje Josef Vomáčka.
Aktuálně město Praha chystá obnovu tržnice a zdejších hal. Z tržnice už zmizely načerno postavené stánky a chátrající stavby čeká rekonstrukce. Už letos tam bude hlavní město pořádat akce pro veřejnost.
Kolik milionů kilogramů masa se na jatkách zpracovalo v roce 1929? Poslechněte si celý díl seriálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
