Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?
Praha, Vídeň, Berlín. Velká nádraží jako moderní obchodní centra
Nakupování se na přelomu 19. a 20. století částečně přesunulo z venkovních trhů do tržnic, už na začátku 20. století ale vznikaly také první obchodní paláce, s jejichž existencí souvisel i rozvoj pasáží. Následovaly obchodní domy, které po revoluci vytlačila obchodní centra. Tím největším v Česku je se zhruba tři sta obchody na ploše sto tisíc metrů čtverečních Obchodní centrum Chodov, ve kterém loni napočítali 17 milionů nakupujících.
„Nákupní a obchodní kultura ve městech tím trpí, obchodní centra totiž odvádějí kupní sílu z center a tím likvidují původní obchodní síť, která spoluvytváří charakter každého města. Tak se třeba podařilo znehybnit centrum Ostravy,“ říká kurátor a průvodce Josef Vomáčka.
Na seznamu obchodních centech bychom dnes našli i hlavní vlakové nádraží v Praze. „Už ve 30. letech byly na velkých nádražích Evropy pěkné kavárny, restaurace i různé prodejny. S prosazováním velkých obchodních center to ale došlo tak daleko, že dnes bychom třeba pod kolejištěm vídeňského nového hlavního nádraží našli čtyřpatrové nákupní centrum. A ještě daleko větší je zřetězení obchodů na berlínském nádraží,“ říká Josef Vomáčka.
Nová odbavovací hala hlavního nádraží v Praze byla dokončena v roce 1979 podle návrhu architektů Jana Bočana, Josefa Dandy, Aleny Šrámkové, Jana Šrámka a Julie Trnkové. „Současná tvář nádraží je dílem architekta Patrika Kotase, který se radil s původními autory a pro italského investora vytvořil menší, ale zajímavé nákupní centrum,“ dodává Josef Vomáčka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.