Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?
Ve Vinohradské tržnici dnes najdete designový nábytek, ve Smíchovské knihovnu
Ačkoli přesun trhovců do tržnic zpočátku doprovázelo napětí a různé potyčky, na počátku 20. století začaly v Praze po Staroměstské tržnici fungovat i další zastřešená prodejní místa, třeba Vinohradská nebo Smíchovská tržnice. A jak to v nich vypadá dnes? I o tom je další díl našeho seriálu.
Vinohradská tržnice, které se od 90. let říkalo Pavilon, stojí na Vinohradské třídě od roku 1903. Jejím autorem byl architekt a žák Josefa Schulze, mimo jiné autora historické budovy Národního muzea, Antonín Turek. „Je to trojlodní neorenesanční stavba s celou řadou světelných průduchů,“ popisuje kurátor a průvodce Josef Vomáčka.
V 80. letech byla tržnice uzavřena a v roce 1986 vyhořela. Klub Za starou Prahu zabránil její demolici a stavba byla prohlášena za kulturní památku. „Opravená byla podle projektu z konce 80. let a hned po revoluci tu bylo otevřené jedno z prvních nákupních center nového stylu, zmíněný Pavilon. Dnes ale sedíme v prodejně designu a nábytku a ve sklepě je prodejna potravin,“ dodává Josef Vomáčka.
Jen o několik let mladší tržnici najdeme na Smíchově, mezi Náměstím 14. října a ulicemi Presslova a Matoušova. Secesní tržnice byla postavená v letech 1906 až 1909, má litinovou konstrukci a prosklené dvorany a ochozy a byla postavena podle návrhu architekta Aloise Čenského, představitele české novorenesance a secese, profesora české techniky a autora také vedlejšího Národního domu.
„Sladil výraz tržnice s celkovým charakterem náměstí, což ji odlišuje od Staroměstské nebo Vinohradské tržnice, které byly neorenesanční. V 60. letech už byla zašlá a špinavá a o svůj konec si říkala řadu let před svým zrušením. Naštěstí Praha 5 realizovala konverzi, která se povedla. V přízemí dnes najdeme prodejnu potravin a v patře pobočku Městské knihovny,“ popisuje Josef Vomáčka.
Jakou barvu měla Vinohradská tržnice a co se v ní skladovalo v 60. a 70. letech? Poslechněte si celý díl seriálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
