Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?

Jedna z nejmodernějších tržnic v Evropě je dnes prázdná. Praha plánuje její obnovu

Památkově chráněná Staroměstská tržnice, která byla ve své době jednou z nejmodernějších v celé Evropě, vznikla jako první velká pražská tržnice na místě čtyř zbořených starobylých domů v Rytířské ulici. V jednom z nich se mimochodem v roce 1771 narodil vynálezce kamenotisku Alois Senefelder. Postavena byla na konci 19. století, kdy venkovní trhy přestaly odpovídat hygienickým nárokům a postupně je na některých místech začaly nahrazovat právě zastřešené tržnice.

Čtyřpatrovou budovu navrhl v novorenesančním slohu architekt Jindřich Fialka, mimo jiné i autor vodárenské věže na Letné. Tržnice měla dva vjezdy, jeden z Rytířské ulice a druhý z dnešní ulice 28. října. „Je to obrovská hala s litinovou konstrukcí a osvětlená skleněnou kopulí, která měla vlastní elektrárnu i chladírny. Byla vybavena pro velmi moderní prodej,“ popisuje kurátor a průvodce Josef Vomáčka.

V 80. letech byla klenba tržnice zakryta podhledem, změnila se i podlaha a své místo tu našla série stánků, restaurace a supermarket. Od podzimu 2019 je prostor tržnice vyklizený, hlavní město Praha totiž chystá její rekonstrukci a přestavbu, jejímž cílem je vrátit tržnici podobu, jakou měla před necitlivou vestavbou. Veřejnou zakázku k obnově Staroměstské tržnice schválilo pražské zastupitelstvo koncem března.

„Provoz Staroměstské tržnice by měl být postaven na konceptu „klasické městské tržnice“, která bude nabízet vyšší standard kultury a hygieny prodeje a rozšíření nabídky potravin, kdy dominantní prodejní funkce tržnice by měly být doplněny o pořádání akcí, které zvýší její návštěvnost,“ říká k tomu mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Proč se trhovci odmítali do tržnice nastěhovat? A jak si novou tržnici užívali zákazníci? Poslechněte si celý díl seriálu.

Spustit audio