Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?
Stálá dřevěná tržiště vznikala i na počátku 20. století. Našli bychom je na Tylově nebo Letenském náměstí
Víte, co spojuje Tylovo a Letenské náměstí s Náměstím bratří Synků? Fakt, že tu na počátku 20. století fungovala moderní, jednotná a stálá tržiště, která tu vydržela až do 70. let minulého století.
„S výstavbou nových čtvrtí v Praze vznikala také další tržiště, která už ale byla vedena a řízena jednotně podle urbanistických plánů a sociologických průzkumů. Na Tylově náměstí byl založen trh už v roce 1875, kdy začala vyrůstat okolní zástavba. Náměstí se tehdy jmenovalo Tržiště,“ popisuje kurátor a průvodce Josef Vomáčka.
Tylovo náměstí se mu říká až od roku 1952. Zdejší stánky byly stálé, dřevěné a měly jednotnou šedozelenou barvu. A na konci náměstí u Rumunské ulice stála městská váha. Prodávalo se tu hlavně ovoce a zelenina, ale chodívalo se sem také pro maso – konkrétně do Beránkovy masné tržnice. „Hotel Beránek měl v přízemí nejen velké kino, ale také velké prodejny masa. Pan Beránek měl v Modřanech vlastní jatka a jediné prodejní místo, které zásobovala, bylo právě na Tylově náměstí,“ říká Josef Vomáčka.
Podobná tržiště bychom našli také na náměstí Bratří Synků nebo na Letenském náměstí a jejich součástí byly dokonce i výčepy nebo malé vinárny. A také konibary. „To byly výčepy nebo pivnice, ze kterých se při dostizích telefonovalo do Chuchle a sázelo se na koně,“ dodává Josef Vomáčka.
Co bylo součástí vážních budek? A čím bylo výjimečné kino Dalibor v Hotelu Beránek? Poslechněte si celý díl seriálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
