Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?

Stálá dřevěná tržiště vznikala i na počátku 20. století. Našli bychom je na Tylově nebo Letenském náměstí

Víte, co spojuje Tylovo a Letenské náměstí s Náměstím bratří Synků? Fakt, že tu na počátku 20. století fungovala moderní, jednotná a stálá tržiště, která tu vydržela až do 70. let minulého století.

„S výstavbou nových čtvrtí v Praze vznikala také další tržiště, která už ale byla vedena a řízena jednotně podle urbanistických plánů a sociologických průzkumů. Na Tylově náměstí byl založen trh už v roce 1875, kdy začala vyrůstat okolní zástavba. Náměstí se tehdy jmenovalo Tržiště,“ popisuje kurátor a průvodce Josef Vomáčka.

Beránkova masná tržnice, v dnešním Hotelu Beránek na Tylově náměstí v Praze

Tylovo náměstí se mu říká až od roku 1952. Zdejší stánky byly stálé, dřevěné a měly jednotnou šedozelenou barvu. A na konci náměstí u Rumunské ulice stála městská váha. Prodávalo se tu hlavně ovoce a zelenina, ale chodívalo se sem také pro maso – konkrétně do Beránkovy masné tržnice. „Hotel Beránek měl v přízemí nejen velké kino, ale také velké prodejny masa. Pan Beránek měl v Modřanech vlastní jatka a jediné prodejní místo, které zásobovala, bylo právě na Tylově náměstí,“ říká Josef Vomáčka.

Podobná tržiště bychom našli také na náměstí Bratří Synků nebo na Letenském náměstí a jejich součástí byly dokonce i výčepy nebo malé vinárny. A také konibary. „To byly výčepy nebo pivnice, ze kterých se při dostizích telefonovalo do Chuchle a sázelo se na koně,“ dodává Josef Vomáčka.

Co bylo součástí vážních budek? A čím bylo výjimečné kino Dalibor v Hotelu Beránek? Poslechněte si celý díl seriálu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.