Od Gaskoňska po Jaderské moře
Když vyjedete z Barcelony na sever, z panoramatu nápadně vystoupí zubatý hřeben, do jehož stěny je doslova vtesán slavný klášter Montserrat. Hned za ním leží městečko Manresa, které se každý podzim na čtyři dny promění v hudební metropoli celého Středozemí. Poslechněte si Čajovnu s reportáží z letošního ročníku festivalu, jehož plné jméno zní Fira Mediterrània de Manresa.
Hlavní náplní Firy je hudba z Katalánska i dalších regionů Pyrenejského poloostrova, nechybí tu ani Asie či Afrika, kterou letos reprezentovali Asian Dub Foundation či senegalský zpěvák Cheikh Lo. Velkým překvapením byla skupina BandAdriatica z jihu Itálie, spojující - jak naznačuje název - vlivy z obou břehů Jaderského moře s kořením z Balkánu a severní Afriky.
Přes den probíhaly v centru města pouliční akce s akrobaty i obrovitými ještěry a draky vypouštějícími dým i plameny. Hrálo se také na dvoře místního technického muzea, kde se představila řada vynikajících, i když zatím méně známých skupin. Z Gaskoňska, západofrancouzského regionu, který proslavil Alexander Dumas v románu Tři mušketýři, pocházel sbor Vox Bigerri, čerpající z místních tradic vícehlasého zpěvu.
Pronikavě rytmickou hudbu z jižněji ležícího španělského regionu Galicie představil Davide Salvado. Doprovázel se na velké tamburiny i typicky španělské bubny čtvercového tvaru.
Všechny styly, které se ve Španělsku a Portugalsku hrají, jsou navzájem propojené - čehož důkazem byl další účinkující festivalu Fira Manresa, Carles Denia. Zasvěcený výklad podává Araceli Tzigane, hudební specialistka z Madridu: "Žánr zvaný cant d'estil se zpívá ve Valencii a je spřízněný s flamencem, které vzniklo na jihu v Andalusii. Je to typicky městská hudba, a podobně jako flamenco klade velké nároky na zpěváka, melodie opisují dlouhé křivky se spoustou melismatických ozdob a zatáček."
Fascinujícím zážitkem byl koncert hráčky na loutnu oud Kamylie Jubran z Palestiny, impozantní dámy s bílými vlasy, které kontrastovaly s jejím naprosto soustředěným a energií sršícím projevem. Doprovázela ji neméně vynalézavá hráčka na kontrabas a trumpetista s notebookem produkující velmi syrové pazvuky, V repertoáru nechyběla ani jedna z nejznámějších melodií arabského světa, Lamma Bada, která mimochodem před půl stoletím inspirovala slavný hit Rolling Stones Paint it Black.
Když Fira Manresa skončí, vždy se vyplatí si cestu prodloužit a setrvat pár dní v Barceloně a navštívit velkolepé hudební divadlo Palau de la Musica. Navrhl jej architekt Lluís Domènech i Montaner, který poněkud nespravedlivě stojí ve stínu svého mnohem známějšího současníka Antoni Gaudiho.
Původně to byl pilíř katalánské kulturní identity, podobně jako Národní divadlo pro Čechy. Dnes ale nabízí daleko širší žánrové spektrum, od klasiky přes jazz až po flamenco - a před návštěvou Barcelony se vždy vyplatí ověřit, co se tu hraje.
Nejposlouchanější
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Vánoční vyprávění Sigismunda Boušky, Marka Piętoně, H. Ch. Andersena a Josefa Lady
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Nový Svět očima místních. Živá vesnice uprostřed turistického centra Prahy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.