O želvách, lidech a kamenech

Když v Africe umírá stařec, znamená to, že hoří knihovna.

Tento výrok, jehož autorem je maliský mudrc Amadu Hampaté Ba, výstižně dokládá, jak důležitá je ústní lidová slovesnost pro africkou kulturu. Po staletí ji pěstovala všechna společenství bez ohledu na způsob obživy: od prostých rodových pospolitostí lovců a sběračů, v jakých žijí například Pygmejové z rovníkové Afriky či Křováci z jižní Afriky, až po vyspělá státotvorná etnika, jako jsou nigerijští Jorubové nebo ghanští Ašanti.

Výbor legend a pohádek obyvatel černé Afriky vydaný pod názvem O želvách, lidech a kamenech přináší příběhy ústně tradované v jednotlivých kmenech. Jsou to veselá i smutná vyprávění o životě a smrti, lásce, nenávisti a šibalství.

Dokládají tradiční africkou etnofilozofii, kdy všechno jsoucí, od kamenů přes zvířata až k člověku, je bytostně spojeno. Různou měrou síly, chytrosti i morální hodnoty se od sebe liší jak lidé, tak zvířata. Ve výboru najdeme i mýty dotýkají se otázek vzniku a původu světa, přírodních a lidských pořádků.