Mandela Day 2018. Co znamená ubuntu v africké filozofii?

Nelson Mandela

V speciálním vydání Filozofických reflexí se zabýváme africkou filozofií. Při příležitosti konference o africké filozofii, která se konala v Praze pod názvem Asixoxe se autor pořadu Petr Šourek bavil s konžským filozofem Albertem Kasandou a afrikanistkou Alenou Rettovou.

Wiredu, Kwame Anthony Appiah, Nelson Mandela, Jean-Godefroy Bidima a další. Do rytmu současné Afriky nás dostanou hlasy raperů z rapového zpravodajství senegalské televize Journal Rappé.

Možná jste ani netušili, že existuje něco jako africká filozofie. A o to větším překvapením pro vás může být, že v Praze na Filozofickém ústavu působí jeden africký filozof – Albert Kasanda.

Albert Kasanda:

Dobrý den.

Petr Šourek:

Alberte, umíte trochu česky?

Albert Kasanda:

Trochu, opravdu trochu … (směje se)

Petr Šourek:

Co děláte v Čechách?

Albert Kasanda:

Co dělám? Já pracuju tady na České věd akademii – filozofie.

Petr Šourek:

A odkud přesně pocházíte z Afriky?

Albert Kasanda:

Já jsem z Konga. Staré Kongo – belgická kolonie.  

Petr Šourek:

Raději přejdeme do angličtiny, abychom se mohli bavit jednodušeji. Vy tady v Praze organizujete konferenci o africké filozofii. Co si pod tím máme představit – africká filozofie?

Albert Kasanda:

 Ano, organizujeme na Akademii věd ve Filozofickém ústavu konferenci o africké filozofii a letošní téma je kosmopolitismus. Afrika v polycentrickém světě, kosmopolitní tendence na jedné straně a lokální situace na druhé.

Nápad uspořádat konferenci o africké filozofii přišel z Londýna. Češka Alena Rettová tam učí africkou filologii na University of London a před pěti lety přišla s tím, že bychom začali pořádat konference o africké filozofii a dala tomu název Asixoxe, což v jihoafrickém jazyce Xhosa, pokud se nemýlím, znamená “Pojďme spolu mluvit”, a sice o všem, o filozofii…

Petr Šourek:

Asixoxe (pokouší se mlaskat).

Albert Kasanda:

(Směje se) … Asixoxe. Je to z jazyka Xhosa, který tahle mlaská.

Petr Šourek:

Takže bychom název vaší konference měli pěkně vymlaskat Asi-č-č.

Albert Kasanda:

Tak nějak, ale jsou tam dva odlišné tóny.

Petr Šourek: 

Aha, jsou tam dva odlišné tóny, což je pro nás těžké, ale pro mnoho Afričanů žádný problém.

Albert Kasanda:

Ale i jako Afričan si musíte na ty mlasky zvyknout. Když jsem je slyšel poprvé, byl jsem v Johannesburgu a koukal jsem se na televizi a pořád tam mlaskali. Znal jsem to sice z knížek, ale když to pak člověk slyší na vlastní uši, jak lidé mlaskají na ulici, v obchodě, v televizi, je to přece jen na první poslech zvláštní. 

Petr Šourek:

V Africe je mnoho různých jazyků, je to obrovský kontinent s nesmírnou diverzitou kulturní a jazykovou. Když tedy mluvíme o africké filozofii, co máte konkrétně na mysli?

Albert Kasanda:

Často se mluví o Africe, jako by to byla nějaká homogenní substance, a pak ti lidé samozřejmě naprosto ignorují různorodost afrického kontinentu, kde žije spousta různých etnik a mluví se bezpočtem jazyků. Na druhou stranu ale Afrika má i něco, co se dá nahlížet jako společné. Podobně jako se předpokládá, že Češi se zásadně liší od Němců, nebo třeba od Italů, ale nakonec se tomu všemu říká Západní Evropa.

Petr Šourek:

Ano, z většího odstupu všechno vypadá mnohem kompaktněji. A co bychom pak třeba z té západní, evropské perspektivy mohli označit za společné africkému myšlení?

Albert Kasanda:

Možná bychom měli začít nejprve tou evropskou perspektivou, protože z té se Afrika v minulosti, v devatenáctém století jevila jako země dobrodružných výprav, země divochů, kterým chybí kultura a proto je třeba je civilizovat, přiblížit západní civilizaci. Fungovalo to skoro jako obrazový inventář z románů a možná znáte slavný román od Josepha Conrada V ohbí řeky, kde se popisuje území někde na březích Konga…

Petr Šourek

To je V srdci temnoty, Heart of Darkness…

Albert Kasanda:

Ano, V srdci temnoty... Au cœur des ténèbres. A to nám může sloužit jako příklad afrického obrazového inventáře evropské literatury. To je jeden pohled, literární. A pak je tu způsob, jak se na Afriku dívá byznys: Afrika je naleziště uranu, zdroj kobaltu do mobilních telefonů, dřeva na nábytek a koření, kontinent nerostného bohatství, které si můžeme vytěžit.

Petr Šourek:

To je těžařský až kořistnický pohled…

Albert Kasanda:

Ano, a pak je tu Afrika očima charitativního byznysu – Afrika chudých lidí a hladovějících dětí.  A naše představa o africké filozofii odráží všechny tyto pohledy a obrazy.

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století ovládla evropské myšlení myšlenka evoluce, například v díle Luciena Lévy-Bruhla – francouzského filozofa, sociologa a v jistém smyslu etnografa, který napsal knihu La mentalité primitive – primitivní způsob myšlení. Lucien Lévy-Bruhl Afričany ani v plném smyslu nepovažuje za součást lidstva, protože nejsou racionální, jsou pověrčiví, a proto nejsou schopni uvažovat na základě západní logiky.

Vyskytly se ale i zcela protikladné postoje, například takový Placide Tempels, který působil jako misionář v Kongu, vydal v roce 1945 knížku Bantuská filozofie (La philosophie bantoue), kde se pokoušel ukázat, že Afričané jsou také lidé a mají vlastní filozofii a dokonce svou metafyziku.

Z těchto dvou pohledů pak povstala od šedesátých let debata o tom, co je nebo by mohla být africká filozofie.

Petr Šourek:

A čím se zabývají afričtí filozofové právě teď nebo řekněme od přelomových padesátých, šedesátých let? S jakými pojmy přišli?   

Albert Kasanda:

Pokud máme analyzovat africké myšlení v jeho kontextu, neměli bychom Afriku oddělovat od zbytku světa, my nebo aspoň já osobně to nedělám, protože spojení a interakce s ostatním světem se nedá odmyslet. Co se pak týče pojmů, například v šedesátých letech první prezident Tanzanie Julius Nyerere přišel s reorganizací společnosti na základě pojmu rodiny. Ve svahili je to udžamá rodinná pospolitost, duch rodiny. Udžamá se hodně diskutovala v africké politické filozofii, zejména v afrických socialistických kruzích.

Petr Šourek:

Čili se jednalo o budování národa, národního státu?

Albert Kasanda:

Ano budování státu, tvoření národa, společenské organizace…

Petr Šourek:

Což bylo v Tanzanii relativně úspěšné.

Albert Kasanda:

V ideologické, teoretické rovině ano, ale ekonomicky Tanzanie dopadla jako skoro všechny socialismy... Dalším podobným a velmi populárním konceptem, který přinesl svěží vítr, je ubuntu.

Petr Šourek:

Ubuntu? Znám ubuntu jako verzi operačního systému Linux, možná to z toho pochází. Co znamená ubuntu v africké filozofii?

Albert:

(Směje se) No ano, když si hledáte na internetu něco o ubuntu, nejdřív vás to nasměruje k tomu softwaru.

Ubuntu se jako pojem dostalo do oběhu na začátku 90. let, když pustili Nelsona Mandelu z vězení a začínali budovat novou jihoafrickou společnost – tu duhovou. V rámci národního usmíření, nalezení spravedlnosti tehdy biskup Desmond Tutu přišel s pojmem ubuntu. Kořen toho slova umntu znamená v mnoha afrických jazycích člověka, lidskou bytost a to u- na začátku ze slova dělá abstraktum, ubuntu je to, co dělá člověka člověkem…

Petr Šourek:

Humanita.

Albert Kasanda:

Ano dá se říct humanita, ale je to lidskost v jistém konkrétním smyslu. Slovo od stejného kořene se stejným významem se pak vyskytuje v mnoha dalších jazycích, v jazyce Nguni, v bantuských jazycích, ve svahili, všude jsou lidé něco jako untu, umtu, moto...

Petr Šourek:

Takže Mandela nebudoval ani tak duhový, jako jednoduše lidský národ, šlo o humanismus.

Albert Kasanda:

Ano, ale nositelem ubuntu byl Desmond Tutu, jemu je připisováno autorství toho pojmu. V ubuntu jde o to, co dělá člověka člověkem. Ubuntu definuje “Já jsem, protože my jsme.” Podle Descarta, podobně jako Descartes řekl Je pense donc je suis – Myslím, tedy jsem.

Petr Šourek:

Desmond Tutu tedy říká Jsem člověk, protože jsme lidé.

Albert Kasanda:

Jsem, tedy existuji, protože jsme tady my. Moje existence závisí na druhých, na společenství. A toto pojetí lidství jako ubuntu má potom vliv na další věci. Například na to, jak chápeme výkon spravedlnosti. Má být spravedlnost jen trestem za přečin, nebo jde naopak o to dostat člověka zpátky mezi lidi, integrovat ho do společnosti? Ubuntu se tak dá použít v politické filozofii, ale také v antropologii, v teologii a i v technologii se vyskytuje, ale původní směřování tohoto termínu je budování nové společnosti, nový humanismus.

Petr Šourek:

Mně nakonec ani to použití označení ubuntu pro distribuci volně přístupného software nepřijde až tak od věci, protože Linux je sdílený software, open-source. Není tohle v souladu s principy ubuntu?       

Albert Kasanda:

Ptáte se vlastně na jednu z nejsložitějších otázek filozofie v Africe. Je filozofie prací jednotlivce, individuálního myslitele, nebo je to společná aktivita celé komunity, celého společenství? To není malá otázka. Protože v západní tradici se filozofie vnímá jako práce jednotlivce…

Petr Šourek:

Individuálního filozofa, myslitele, autora, spisovatele…

Albert Kasanda:

Přesně tak a to do  té míry, že tu vzniká jistá bariéra mezi myslitelem na jedné straně a komunitou, společenstvím na druhé. V Africe je ale komunita všudypřítomná a velice důležitá. Většina myšlenkového bohatství se v Africe objevuje jako společná tradice – přísloví, lidová moudrost, společné zkušenosti.

Dnes se samozřejmě i v africkém kontextu objevují individuální autoři, kteří ale zase spoléhají na sdílenou tradici – často tradici západní filozofie… Čili tato debata, co přináší individuum společnosti a co společnost dává individuu, je v africké filozofii opravdu žhavá. A to je také to, co se skrývá za formulací ubuntu: Jsem, protože jsme

Spustit audio
autor: Petr Šourek