O snění a realitě

Sny jsou taky v dějinách neustále zkoumány, zatímco snění se věnuje pozornost malá. Vemte si kupříkladu snáře. Kolik jich na světě je. Nabízí zaručený výklad toho, co jste ve spánku zažili a viděli. Občas vám rovnou nalinkují budoucnost, co vás čeká a co vás nemine.

Plno lidí na to věří. Taky moje babička měla ve světnici snář, kterým listovala, než zatopila pod plotnou a pustila se do knedlíků. Já si můžu klidně ušetřit námahu, protože sny spolehlivě zapomínám. Taky si myslím, že přisoudit jim nějakou tu symboliku není žádné terno. Každý si může podle mě sepsat svůj vlastní snář nejlíp sám.

Máme tady ovšem taky pana Sigmunda Freuda, který se do toho pustil vědecky. Tvrdil, že sny jsou královskou stezkou do našeho podvědomí. Že nikdo z nás pořádně neví, co se ve sklepeních naší mysli skrývá, protože jsme od těch prazvláštních prostor ztratili cestu a klíč. Hledání je tím pádem jako v labyrintu. A právě sny působí jako drobné záblesky, jež v oněch tajuplných místech na chvíli cosi ozáří.

Ať už je to se zkoumáním snů jakkoli, zajímavá je v každém případě debata o tom, jestli mohou být taky zázračné. Jestli obsahují někdy proroctví nebo poselství z vyšších míst. A jak se vlastně pozná, že akorát ten či onen sen je zázračný. V Bibli je k tomu zapsán docela zajímavý příběh.

Je z časů babylonského krále Nabuchodonozora, člověka bláhového a zmateného, ale taky pořádně krutého a vychytralého. Jednou měl sen, který ho pořádně vyděsil. Tak svolal příslušníky dobře placených profesí: věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce. Bál se ale, že to odfláknou a nějaký výklad si prostě a jednoduše vymyslí.

Tak jim oznámil, že kromě výkladu toho snu chce, aby mu řekli, co se mu to vlastně zdálo. Byl to jednoduchý test jejich zázračných schopností. Když uhádnou, zahrne je bohatstvím. Když neuhádnou, nechá je rozčtvrtit. Z toho je vidět, že dobře placené profese věštců, zaklínačů, čarodějů a hvězdopravců nebyly tak úplně bez rizika.

Však ti kluci taky totálně selhali. Zmohli se jenom na společné prohlášení, že oznámit králův sen nedokáže nikdo na světě. Jenomže to neznali biblického proroka Daniela, který se úpěnlivě modlil a Bůh mu ten sen zjevil, takže milým klukům čarodějským tím zachránil život. Jak to potom dopadlo s babylónským králem, to je docela zábavné čtení.

Ale zpátky k rozdílu mezi snem a sněním. Obojí se vztahuje k realitě. Sny jsou od ní odvozeny, zatímco snění ji předbíhá. Je v něm úžasná schopnost člověka představit si ideální svět. Snění je samo o sobě zázrak. Je lepší než realita, ve které se vždycky najde nějaký magor, který všechno zkazí. Svět našeho snění magory vygumuje a má snad jenom jednu chybu. Nemůžete se v něm ničeho dotknout. Můžete se pouze dívat. Ale ta podívaná věru stojí za to.