O jednom laboratorním úkazu a o zázračném léku proti obezitě. Dvě fantaskní povídky od klasika britské sci-fi literatury H. G. Wellse

8. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Laboratoř

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Jak je možné, že syn bývalé služebné a hráče kriketu už na sklonku 19. století popsal a předpověděl vynálezy, objevy a postupy, které se ve skutečnosti realizovaly až o desítky let později? Byl Herbert George Wells vizionář, snílek, anebo dokonce Poutník v čase, jak někteří skalní příznivci žánru sci-fi tvrdí? Poslechněte si dvě povídky anglického spisovatele, který proslul sci-fi romány Válka světů nebo Stroj času. On-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Podivuhodný případ Davidsonových očí
Účinkuje: Hanuš Bor
Připravila: Jiřina Tejkalová
Překlad: Vladimír Svoboda
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno: v roce 2017
Jak to opravdu bylo s Pyecraftem
Dramatizace: Jana Pithartová
Účinkují: Michal Przebinda, Alexandr Postler
Překlad: František Gel
Režie: Pavel Krejčí
Natočeno: v královéhradeckém studiu Českého rozhlasu v roce 2013

Herbert George Wells (1866–1946). Jistě ne náhodou byl po něm nazván jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce... Jules Verne, další z průkopníků sci-fi, na Wellsovy literární úspěchy údajně velmi žárlil a vysmíval se mu, protože jeho vize nebyly založené na vědeckém základě, ale čiré fantazii.

Pravdou zůstává, že dodnes světoznámý autor byl člověk rozporuplný, svárlivý až malicherný, nijak zvlášť dobrý manžel a celoživotní milovník nezávislých žen. Horlivý zastánce něčeho, co dnes nazýváme sociálně-vědecké utopie, zapřisáhlý vegetarián chvíli koketující s fabiánstvím, chvíli se socialismem (známé jsou jeho cesty do tehdejšího Sovětského svazu), který však skončil jako přesvědčený antimarxista. Jako předseda PEN klubu (1933–1936) získal uznání nejen za své práce v žánru science-fiction, ale i jako autor sociálně kritických románů.

Čtěte také

Jeho názory jsou sice pro mnohé kontroverzní dodnes, nicméně nikdo nemůže popřít fakt, že ve svých románech i povídkách, které se dočkaly mnoha adaptací (nejznámější je Stroj času a Válka světů), předložil vize budoucího světa, které se třeba mohou i naplnit. Stejně jako se stal realitou např. tank, jehož popis se objevil poprvé v jeho díle, anebo syntetické diamanty, jejichž tvorbu předpověděl stejně jako možnost využití bojových letounů a kobercových náletů. A v neposlední řadě i bezdrátový přenos pohyblivého obrazu, který tolik změnil nám známý svět. Wells o něm píše už v roce 1897, kdy byla vydána povídka Podivuhodný případ Davidsonových očí, ač reálně se tento přenos poprvé uskutečnil až v roce 1926. Doufejme, že ne všechny Wellsovy vize se naplní, takže si v budoucnu nebudeme muset s jeho (nikdy nerealizovaným) epitafem povzdechnout:

Já jsem vám to říkal! Vy zatracení blázni...

Fantastické motivy hrají významnou roli i v lehké úsměvné satiře Jak to opravdu bylo s Pyecraftem. Poslechněte si příběh muže, který velmi tragicky prožívá svou nadváhu. Dozvídá se o starém hindustánském receptu, který by mu měl pomoci problém vyřešit. Osloví proto majitele receptury, ale nestačí se divit. Recept předávaný z generace na generaci totiž nefunguje úplně podle představ pacienta.

autoři: Dominik Mačas , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio