Nové knihy

Nakladatelství Odeon vydalo pod názvem Prokletí nový román amerického spisovatele Chucka Palahniuka . Autor mnoha bizarně laděných próz nezůstal nic dlužen své pověsti ani tentokrát. Hlavní hrdinkou příběhu učinil mladičkou dívku s touto charakteristikou: „Je jí třináct, je tlustá, zakomplexovaná a - mrtvá." Celý děj se totiž odehrává v pekle, kde smrtí nic nekončí, naopak. Protagonistka se zde chce zbavit své závislosti na naději a dalších psychických šrámů, jež mají na svědomí její liberální rodiče, někdejší beatnici a nynější zazobaní snobové. Uteče proto ze své vězeňské cely a spolu s dalšími ztracenými existencemi bloudí peklem. Putují přes Krvavou řeku a Jezero slin až k Bažině potratů a Oceánu promarněného spermatu, jehož hladina od vynálezu videa a internetu rekordně stoupá. Ačkoli se tu dostávají do křížku s pekelnými démony, kteří - cituji: „smrdí hůř než společné záchodky na ekologickém táboře", nemůže se čtenář zbavit pocitu, že teprve po smrti začínají světem znudění hrdinové konečně trochu žít. Opulentní gargantuovská groteska se v textu mísí s přesně zacílenou satirou na neduhy západní civilizace. Dějová linka tu poněkud ustupuje gejzírům nápadů, narážek a vtipů, přes všechny kuriózní eskapády je však vyznění příběhu v podstatě moralistické. Pochopitelně s patřičnou nadsázkou. Víte kupříkladu, že většina lidí v pekle se věnuje... telemarketingu? Jak praví autor: „Věřte mi, že drtivá většina pracovníků telemarketingových firem, kteří vám volají kvůli průzkumu trhu, je zaručeně po smrti." Knihu tradičně přeložil Richard Podaný.

Tentýž muž je podepsán i pod další novinkou z nakladatelství BB art, ovšem jako autor. Jde o sbírku nonsensových veršů, k níž tvůrce připojil tuto doušku: „Ministerstvo básnictví varuje: Pozor! Toto není poezie. Poezie je bolestný výron emocí z umělcova ztrýzněného nitra, kdežto toto je jen hra se slovy. Pohov!" Poznamenejme, že sbírka trefně nazvaná Špásmo je autorskou prvotinou Richarda Podaného, který právě dnes slaví abrahámoviny. Gratulujeme!

Nakladatelství Prostor připravilo Esej o původu jazyků z pera proslulého francouzského preromantika Jeana-Jacquese Rouseaua. Text z filozofovy pozůstalosti promýšlí celou řadu otázek spojených s lidským dorozumíváním. Zabývá se vznikem jazyka, vztahem jazyka a podnebí, rozdíly mezi jazyky, písmem i zvukovou stránkou řeči a jejím vztahu k hudbě. Knihu přeložil Martin Pokorný, doslov napsal Miroslav Petříček.

Na konec jsem si nechal publikaci pro milovníky české metropole. Jmenuje se Pražský uličník a jde už o třetí díl stejnojmenné encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. Od vydání druhého dílu uplynulo čtrnáct let a od té doby přibylo v Praze více než tisíc nových ulic, další změnily názvy anebo došlo k jejich rozdělení či zániku. Rozrůstání města se děje tak překotně, že už takřka došly vhodné slavné osobnosti, jak naznačuje kolektiv autorů pod vedením Marka Lašťovky, a tak se ulice stále více pojmenovávají podle rostlin, hub či zvířat. Knihu vydalo nakladatelství Scriptorium.