Skalpování sloužilo k podmanění nepřítele a uzmutí jeho duše. V některých kulturách se žvýkáním skalpů léčily zuby, jinde se s nimi zdobila sedla, říká etnolog Rychlík

14. leden 2026

Šokující, ohavné a nelidské. To většinu lidí napadne, když přijde řeč na skalpování, tedy na praxi, při které byl nepřítel zbaven vlasů s částí kůže z hlavy. Právě této praktice se v další ze svých pozoruhodných výpravných knih věnuje český etnolog Martin Rychlík.

„Všichni si z dětství z dobrodružných knih spojujeme skalpování se severoamerickými indiány, jde ale o mnohem rozšířenější praxi. Nejstarší doklady o sklapování nacházíme i v Evropě, například ve Švédsku nebo v Dánsku. Nejznámější doklady pak pochází z Altaje z Eurásie,“ popisuje Martin Rychlík. 

Nejběžnější význam pojený se skalpováním souvisí s mučením, podmaněním nepřítele a jeho dehumanizací. Skalpování mělo nicméně pro některé kultury také symbolický význam. „Na skalpování se vázaly složité rituály, například skalpové tance. V některých severoamerických kulturách mohly skalpy léčit. Jejich žvýkání bylo v magicko-náboženském myšlení určeno k léčení zubů,“ vysvětluje etnolog. 

Martin Rychlík

Jak souvisí vlasy s lidskou duší? V jakých případech se přistupovalo ke skalpování? A jak to bylo s Karlem Mayem? Poslechněte si rozhovor s autorem knihy Dějiny skalpování.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.