Nové knihy

Nakladatelství Argo vydalo román Dům hedvábí, pod nímž je podepsán britský spisovatelAnthony Horowitz. Autor dostal oficiální svolení od dědiců práv na dílo Arthura Conana Doyla, aby ve svém díle oživil postavu Sherlocka Holmese. Vznikl tak pozoruhodný viktoriánský thriller, důstojné doplnění kánonu případů brilantního detektiva z londýnské Baker Street. Vlaková loupež, při níž jsou omylem zničeny i vzácné obrazy, uvede do pohybu vyšetřování, v jehož průběhu narazí Holmes na stopy dalšího, mnohem závažnějšího zločinu. Dům hedvábí se totiž stal synonymem - tolik snad můžeme čtenářům prozradit - hanebného zločinného spolčení, jehož nitky sahají až do nejvyšších pater společnosti, jak už to tak bývá. V průběhu spletitého děje se čtenáři dočkají typických převleků, záhady zamčeného pokoje, Holmesova bratra, obdařeného taktéž famózním talentem pozorovacím a deduktivním, a sám Sherlock se načas ocitne na druhé straně zákona, alespoň to tak vypadá. Jisté je, že tóny jeho stradivárek znějí tentokrát mimořádně disharmonicky, neboť detektivova duše se s případem dosti natrápí. Anthony Horowitz přistoupil k předloze pietně, přesto však dějovou linku poněkud zrychlil, aniž by vyprávění ubral zdání starosvětskosti a hlavně typické atmosféry. Jak píše dr. Watson: „Tlusté chuchvalce nažloutlé mlhy se převalovaly ulicemi a pohlcovaly vše živé. Proměnily se v jakési ohavné zlé zvíře, které ve tmě větří svou kořist a kterému jsme dobrovolně vpluli mezi čelisti.“ Knihu přeložila Barbora Rozkošná.Z dalších nových knih stojí za připomenutí soubor korespondence básníků Vladimíra Holana aStanislava Zedníčka. Dvě stě čtyřicet listů z let 1940 až 1977 dokumentuje nevšední přátelství básnického knížete z pražské Kampy s venkovským outisderem, jehož podstatná část tvorby ještě zůstává v rukopisech. Dvě postavy zdánlivě protikladných osudů si navzájem prosvětlovali především temnotu 50. let, kdy se první z nich uchýlil do dobrovolné klauzury a druhý okusil komunistický žalář. Pod titulem Směju se a sténám knihu vydalo nakladatelství Pulchra.Nakladatelství Akropolis připravilo svazek Žalmy z Petfieldu, esej literárního historikaVladimíra Papouška o životě a díle spisovatele Egona Hostovského. Kniha představuje autorovu tvorbu v širším kontextu dějinných událostí 20. století, kterých byl spisovatel „svědkem i obětí“, jak se píše na přebalu. Interpretace díla se zde prolíná s dobovými dokumenty a dopisy, nově osvětlujícími zásadní proměny poetiky Egona Hostovského.Na závěr jsem si nechal publikaci Vražda starého varana z pera Michala Ajvaze. Znalci autorova díla nejspíš již z názvu poznali, že jde o společné vydání Ajvazova básnického debutuVražda v hotelu Intercontinental a první povídkové sbírky Návrat starého varana. Rané texty z přelomu 80. a 90. let v sobě obsahují již všechny ingredience ajvazovského fantaskního realismu, okořeněného navíc nebývalou dávkou groteskna a ironie. Zkrátka: „Kafka nekafka, v ložnici je letadlo“, jak zní jeden z bonmotů. Knihu vydalo nakladatelství Druhé město.