Nové knihy

Nakladatelství Odeon vydalo pod názvem Vědomí konce nový román britského prozaika Juliana Barnse. Brilantní etuda na téma vztahu pravdy a fikce, resp. nespolehlivosti paměti dokáže z minima vytěžit maximum. Hlavním hrdinou je stárnoucí historik a podle svých slov průměrný člověk, který nechal život, ať se mu „prostě jen tak děje“. Události se dají do pohybu poté, co protagonista v dědickém řízení obdrží deník svého někdejšího spolužáka, jenž spáchal sebevraždu. Ve vzpomínkách začíná ožívat dávný milostný trojúhelník a vlastně celý vypravěčův život, který, jak zdůrazňuje, vlastně není jeho životem, ale pouze příběhem, který o svém životě vypráví. „Když jsme mladí, vymýšlíme si pro sebe různé verze budoucnosti,“ píše autor a dodává: „Když jsme staří, vymýšlíme druhým různé verze minulosti.“ Vypravěč příběhu rekonstruuje svou minulost i minulost svých bližních jen z útržků paměti, podobně jako historici skládají obraz dějin. Znovu a znovu si přehrává obrazy uplynulých dějů, pokaždé jinak, postupně své vzpomínky přehodnocuje a zpřesňuje, snaží se vrátit zpátky za hranici, kdy začínáme měnit svou minulost ve vtipné historky. Nečekaným rozuzlením vybízí kniha k opětovnému a ještě pozornějšímu čtení, aby si čtenář vychutnal rafinovanou konstrukci příběhu, významovou hloubku, autorovu tichou ironii a samozřejmě i jeho vypravěčské mistrovství. Knihu, ověnčenou Man Bookerovou cenou, přeložil Petr Fantys.

Z dalších knižních novinek připomeňme např. svazek korespondence básníka Rainera Marii Rilkeho s mladičkou rakouskou básnířkou Ericou Mittererovou. Dopisy ve verších, které psal básník na sklonku svého života, mají milostné až erotické zabarvení a směle se vyrovnají jeho vrcholným skladbám. Knihu pod titulem Přelož prosím vůni růží... přetlumočil Miloš Kučera. Ve dvojjazyčné, česko-německé verzi ji vydalo Nakladatelství Franze Kafky.

Nakladatelství Druhé město přináší již osmou sbírku Miroslava Fišmeistra. Neodolatelně okouzlena možnostmi jazyka a fantazie upomíná tvorba tohoto brněnského barda na imaginativně obžernou poezii Nezvalovu. „Pomeranče zubů“, „kosti jahod“, „sukně z písku, který se sype z očí dveřím“ a další gejzíry obrazů vybuchují ve svazku nazvaném Nohy z Kalymnosu.

Na konec jsem si nechal knížku určenou především dětským čtenářům. Jmenuje se Případ vraždící slepice a obsahuje třiadvacet detektivních příběhů, které mají malí čtenáři za úkol rozřešit. Nejde o žádnou selanku, jak naznačují kauzy typu Vražda kliknutím myši, Mrtvola ve sklepě, Smrtící vánoční dárky či titulní případ farmáře, údajně zavražděného vlastní bioslepicí. Naštěstí se na konci knihy nachází vyřešení všech zapeklitých zločinů. Knihu napsala Sandra Grimmová, z němčiny ji přeložila Tereza Pecková. Vydala Mladá fronta.