České cesty do Žaponska. Země vycházejícího slunce jako inspirace i láska
V roce 2020 jsme si připomínali sto let vzájemných česko-japonských diplomatických vztahů. Tehdy také vznikl dvoudílný pořad Elišky Závodné nazvaný Japonsko – exotická dálka, ve kterém se dozvíme, že vzájemné kontakty obou zemí jsou mnohem staršího data.
O zájmu, zvědavosti a vzájemné náklonnosti svědčí, mimo jiné, japonské sbírky v Náprstkově muzeu, se kterými nás seznámí jejich kurátorka Adéla Tůmová. Právě Vojta Náprstek byl osobností, díky které k nám do Čech přicházela „exotika“ v nejrůznějších podobách. Dům U Halánků byl ve druhé polovině 19. století jakýmsi „kulturním centrem“, které dokázalo v české společnosti zprostředkovávat poznání o zámoří, cizině i vzájemné kulturní odlišnosti.
Objevitelé Žaponska a cestovatelka v kimonu
Jedním z prvních Čechů, který v té době podnikl cestu kolem světa, byl Josef Kořenský (1847−1938), v jehož knize Žaponsko budeme listovat. Ukázky zazní také z knih dalších cestovatelů − Aloise Svojsíka (1875−1917) a Františka Václava Krejčího (1967−1941) – a také jedné cestovatelky, Barbory Markéty Eliášové (1874−1957), která si v roce 1911, po smrti snoubence, zapsala:
Zasvitlo mi ve spleti myšlenek nové světlo a ukazuje do dálky. Rozjedu se do světa. Podívám se, jak žijí lidé na jiném sklonu zeměkoule: jaké jsou jejich snahy, čím vyplňují život. Co je pro ně štěstím, co jim působí žal. Obohatím tak svoji duši a napíši o tom knihu, abych i jiným něco dala. Promyslila jsem vše, prostudovala mapu světa. A mám pevný a určitý plán: Japonsko!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Lars von Trier: Dogville. Město, kde každý zná každého. A kde se cizinka může stát snadnou kořistí
-
Peter Benchley: Čelisti. Strhující souboj člověka se žralokem bílým
-
Jules Verne: Vynález zkázy. Podaří se pirátům získat od profesora výbušninu, která může zničit svět?
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
