Věra Koubová mezi poezií, fotografií a filozofií. Poslechněte si její Osudy
Rozhlasové vzpomínání překladatelky, fotografky a básnířky Věry Koubové. V pětidílných Osudech vypráví o svém pozdním dětství ve Švýcarsku, které v ní založilo hluboký vztah k němčině, o mládí za doznívajícího československého socialismu, kdy si vybrala jako prostředek k sebevyjádření fotografii, a o literárních setkáních s velkými německy píšícími autory. Také o hudbě, o Praze a o rodině.
Věra Koubová je překladatelka především z němčiny, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudovala angličtinu a němčinu.
Stylové rozpětí jejích překladů je ohromné – od Friedricha Nietzscheho k Franzi Kafkovi, od Novalise po Franze Wurma. Přeložila také veršované drama Kdokoli Huga von Hoffmantahla, které natočil Český rozhlas v režii Lukáše Hlavici s Ivanem Trojanem v titulní roli. Za překlad básní Franze Wurma, židovského básníka z Prahy, jemuž rodiče zachránili život tím, že ho jako chlapce posadili do vlakudo Británie, získala roku 2004 Cenu Josefa Jungmanna. Magnesii Literu za překlad dostala Věra Koubová v roce 2013 za překlad sbírky současného německého básníka Armina Pietrasse a téhož roku byla uvedena do Síně slávy Obce překladatelů.
Manželství s filozofem Pavlem Koubou ji přivedlo k překládání zásadních děl Friedricha Nietscheho: při tomto vyprávění se dozvíme i to, že literární a filozofický přístup k textu se nemusí shodnout.
Souběžnou uměleckou aktivitou Věry Koubové je fotografování (vystavuje zejména v německy mluvících zemích a v kulturních institucích) a veřejné vystupování: můžeme ji znát z kafkovských vycházek po Praze i z hudebně-poetických pořadů, často komponovaných pro rozhlas.
Nejposlouchanější
-
Smrt v lese, Já vůl…!, Zrání a další povídky Sherwooda Andersona
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
John Wyndham: Den trifidů. Co se stane, když většina lidí přijde o zrak? Čte Norbert Lichý
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.