Kniha je vždy odrazem doby, kdy vznikala, říká Jana Vahalíková
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá Jana Vahalíková, grafická designérka a typografka.
„Vždycky se snažím o knize přemýšlet jako o objektu,“ říká grafická designérka a typografka Jana Vahalíková, „uvědomit si její váhu, objem, materiál, mnohdy i vůni.“ Proto například když vzpomíná na svoje dětské knížky, vybavuje si je rovnou i s jejich ilustrátory: Ondřejem Sekorou, Karlem Svolinským, Daisy Mrázkovou, Jiřím Šalamounem, Adolfem Bornem, Marií Fischerovou-Kvěchovou nebo Vojtěchem Preissigem.
O knihách přemýšlím často. Vlastně, přemýšlím o nich stále. Před pár lety praktikovaný pokus naučit se přepínat čas práce a čas odpočinku se jaksi nezdařil. Pochopila jsem, že knihy jsou natolik mou součástí, že to prostě nejde.
Za těžiště své práce dnes považuje zvláště výtvarné publikace a dlouhodobější projekty jako edice AAA nebo Česká knižnice, ale podílela se i na vydání deníků Pavla Juráčka nebo korespondence Ivana Martina Jirouse a jeho ženy Juliány.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
